25. 1. 2024
Studie Evropské trendy ve veřejnoprávních médiích
Společnost Datarun vydala a na semináři 25. ledna 2024 představila studii s názvem Evropské trendy ve veřejnoprávních médiích, která se zaměřuje na spory o koncesionářské poplatky,přebírání finacování veřejnoprávních médií státy, což souvisí s tím, že se pak vlády snaží do programů prosazovat více vzdělání na úkor zábavy.
Další informace o obsahu studie jsou uvedeny v tiskové zprávě.
Tisková zpráva
Praha 25. 1. 2024
Evropské trendy ve veřejnoprávních médiích - spory o poplatky, financování přebírá stát, vlády chtějí víc vzdělávání a méně zábavy
V Česku se debata o veřejnoprávních médiích na začátku roku 2024 stále omezuje na výši poplatků, kterými jejich provoz financujeme, případně na volbu mediálních rad, v řadě evropských zemí je diskuse vedena komplexně. Stejně komplexní jsou velmi často i změny ve způsobu fungování veřejnoprávních médií, v definici, jakou mají plnit roli, a v tom, jakou pozici ve společnosti zastávají. A v neposlední řadě se zadání, která tato média nově dostávají, často dost liší od těch, jaká dostávala veřejnoprávní média v minulosti.
Ze studie společnosti Datarun “Veřejnoprávní média - inspirace změnou” vyplývá, že poplatky, které české domácnosti platí veřejnoprávním médiím, jsou čtvrté nejnižší v Evropské unii. Ke změně jejich výše nedošlo od roku 2005 (rozhlasový poplatek), respektive 2008 (televizní poplatek). Ceny v Česku přitom od té doby stouply o 81, respektive 63 procent. Podobnou situaci v posledních letech řešila řada států. Naposledy se o zvýšení poplatku rozhodlo na konci roku ve Velké Británii.
Nejen kvůli obtížném prosazování růstu poplatků a rostoucímu počtu neplatičů je trendem posledních let v Evropské unii změna způsobu financování veřejnoprávních médií. Z poplatků se nejčastěji přechází na některou formu daně. V posledních letech poplatky zrušilo Slovensko, Francie, Švédsko, Norsko, Dánsko, již dříve Nizozemsko, Belgie a Island. Ze státního rozpočtu v současné době platí svá média 17 zemí Evropské unie.
Dalším trendem patrným na mediální trhu v Evropské unii je tlak na vyjasnění typu obsahu, který mají vysílat veřejnoprávní média a který již patří médiím komerčním. A v neposlední řadě i v jakém prostředí mohou veřejnoprávní média operovat. Zda mohou (případně musí) využívat například komerční streamingové platformy, provozovat zpravodajské weby či zda mají zůstat pouze v televizním a rozhlasovém vysílání.
Řada soukromých stanic v Německu, Velké Británii či například Finsku vystupuje proti tomu, že veřejnoprávní média vysílají “komerční” obsah. Například v Německu, kde by se mělo rozhodnout o změnách ve výši poplatku od příštího roku, je velký spor o vysílání sportovních pořadů ve veřejnoprávních médiích. Právní spor o definici obsahu patřícího do veřejnoprávních médií běží také ve Finsku, vydavatelství Sanoma se svých práv domáhá dokonce u Evropské komise.
Některé země i proto přistupují k jednoznačnější definici, jak by takový veřejnoprávní obsah měl vypadat. Striktní vymezení mají například v Dánsku i ostatních severských zemích. Trendem je tlak na růst edukačního typu obsahu, kvalitního - i regionálního - zpravodajství, rozvoj jazyka a poznávání historie a kultury dané země.
“Stále častějším trendem je uzavírání časově a finančně omezených smluv s veřejnoprávními médii. V těchto dohodách vlády garantují finanční prostředky na určité období, na druhé straně poměrně taxativně vyjmenovávají, co od těchto médií očekávají. Na konci těchto období může dojít k přehodnocení pravidel podle toho, jak se společnost, technologie a mediální trh vyvíjejí,” uvedl partner společnosti Datarun Vladimír Piskáček.
Řada zemí také svým veřejnoprávním médiím povoluje vysílat reklamu (například Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko), což se stále více stává jedním z problematických bodů v soužití veřejnoprávních a soukromých médií.
“Ve studii jsme se zaměřili jsme se na poslední vývoj veřejnoprávních médií ve Velké Británii, Francii, Finsku, Nizozemsku, Belgii, Dánsku, Německu, Polsku a na Slovensku. Země jsme pro studii úmyslně zvolili odlišné, a to geograficky, historicky i kulturně, proto, abychom získali co nejširší obraz o změnách, ke kterým dochází v rámci Evropské unie (a Velké Británie),” dodává partner společnosti Datarun Michal Půr.
Zdroj: Datarun
Kontakty: Vladimír Piskáček, vladimir.piskacek@datarun.cz; Michal Půr, michal.pur@datarun.cz, Datarun, a. s., Široká 36/5, Praha 1 - Josefov