16. 9. 2022
Evropská komise chce posílit nezávislost médií a zabránit sledování novinářů
Brusel 16. září (zpravodaj ČTK) - Evropská komise chce zlepšit podmínky pro nezávislou práci novinářů a pro pluralitu médií v zemích Evropské unie. Místopředsedkyně unijní exekutivy Věra Jourová dnes představila návrh nových pravidel, která mají mimo jiné omezit vliv státních orgánů na veřejnoprávní média, zajistit transparentnost vlastnictví médií či zamezit sledování komunikace novinářů. Jejich cílem je i to, aby nezávislost zpravodajství na svých stránkách více respektovaly i velké internetové firmy.
Brusel v posledních letech kritizuje omezování plurality médií v Maďarsku a dává najevo obavy o nezávislost veřejnoprávní televize v Polsku. Podle organizace Reportéři bez hranic se však v posledních letech zhoršily podmínky pro svobodnou práci novinářů i v Řecku, Slovinsku, Itálii či Nizozemsku.
"Je nejvyšší čas jednat. Musíme stanovit jasné principy: žádný novinář nesmí být kvůli své práci sledován, žádné veřejnoprávní médium se nesmí stát kanálem propagandy," prohlásila dnes Jourová, která má v unijní exekutivě dlouhodobě na starosti téma ochrany právního státu a nezávislosti médií. Demokracie podle ní může fungovat jen tehdy, když budou mít novináři dostatečnou ochranu, aby kontrolovali lidi disponující mocí, "ať už politickou či ekonomickou".
Komise v nařízení nazvaném "Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků" (Media Freedom Act) navrhuje závazná pravidla, díky nimž budou orgány členských států muset respektovat nezávislost práce televizí, rozhlasu, tisku i internetových médií. Ta budou naproti tomu muset zajistit jasné a veřejné informace o svých konečných vlastnících s cílem zajistit, aby neovlivňovali jejich obsah.
Brusel hodlá novou sadou pravidel zaručit také to, že členské státy umožní "odpovídající a stabilní" financování veřejnoprávních médií a transparentní a otevřený výběr jejich vedení. Státní inzerce v médiích by měla být lépe kontrolována, aby ji nemohly vlády zneužívat k podpoře vybraných médií. Nová norma má také předejít využívání sledovacích technologií proti novinářům.
Velké internetové platformy jako Facebook, Google či YouTube budou muset více dbát na mediální obsah na svých stránkách. V případě, že budou chtít odstranit příspěvek, který je v rozporu s jejich politikou, budou muset nejdříve upozornit společnost odpovědnou za jeho vznik a vzít v potaz její případné námitky.
“K některým předchozím návrhům Evropské komise na údajné posílení svobody tisku formou zavedení nových regulačních omezení na mediálním trhu se doposud všechny významné evropské vydavatelské asociace stavěly hodně rezervovaně.
Bohužel konečné znění navrhovaného Nařízení EMFA představitelé Evropské komise s vydavateli dostatečně nekonzultovali. Bylo by proto v současné době ještě předčasné hodnotit konkrétní předkládaný návrh, který snad ještě dozná některých potřebných změn. Dopady regulace na svobodu tisku v jednotlivých členských státech EU přitom mohou být značně rozdílné. Je zároveň zřejmé, že pouhá regulace médií nemůže sama o sobě fungovat jako dostatečná záruka pro svobodu tisku. Věříme proto, že evropští zákonodárci a zejména Evropský parlament a členské státy EU budou nyní tento návrh Evropské komise lépe konzultovat s vydavatelskými profesními sdruženími a vezmou jejich připomínky v rámci následujícího procesu schvalování ještě v potaz”, uvedl k dnešnímu oznámení Václav Mach, výkonný ředitel profesní asociace Unie vydavatelů.
Aby norma začala platit v praxi, musí ji schválit členské státy a Evropský parlament. Shodu na společné pozici unijních zemí by mělo během podzimu začít dojednávat současné české předsednictví.
"Ten legislativní proces nebude jednoduchý, přeci jen je to úplně nové téma," předpokládá Jourová s odkazem na to, že EU nemá podobně komplexní pravidla zahrnující podmínky fungování všech druhů médií. České předsednictví by podle ní mohlo do konce roku přinejmenším získat přehled o postojích unijních vlád, jednání se ale s velkou pravděpodobností protáhnou do příštího roku.
Zdroj: zpráva ČTK