2. 2. 2022
Unie vydavatelů zaslala dopis ministru kultury k novele autorského zákona
Dne 2. února 2022 se Unie vydavatelů jako profesní asociace vydavatelů novin, časopisů a internetového obsahu obrátila dopisem na ministra kultury ČR pana Mgr. Martina Baxu ve věci projednávané novely autorského zákona.
Unie vydavatelů jednoznačně podporuje urychlené přijetí novely autorského zákona předložené do Poslanecké sněmovny minulou vládou. Unie vydavatelů tento návrh hodnotí jako dobrý, vyvážený a zohledňující většinu stanovisek dotčených stran.
Dopis ale upozorňuje, že jsou určité vztahy, které, jak ukázala praxe v některých evropských zemích, bohužel novela podrobně neupravuje, protože v době její přípravy nebyly tyto projevy ještě dostatečně patrné. Jedná se zejména o praktické uplatňování článku 15 evropské směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Ten zakotvuje autorské právo vydavatele k jím vydávaným tiskovým publikacím v tištěné i online dostupné podobě. Smyslem tohoto práva je narovnat vztahy v online prostředí, v němž poskytovatelé služeb informační společnosti, jako jsou internetové vyhledávače, sociální sítě, agregátoři zpráv a další digitální platformy komerčně využívají obsah vytvořený vydavateli, aniž by jim přiznali nějakou odměnu za vytvoření tohoto obsahu.
Směrnice zdůrazňuje význam tisku a médií pro demokratickou společnost, a to i v době masového využívání internetu. Naopak s rostoucím využíváním informačních zdrojů na internetu roste význam profesionálního, kvalitního a odpovědně zpracovaného obsahu široce dostupného v digitálním prostředí, což zabezpečuje především obsah tiskových publikací vytvářený vydavateli tisku.
Směrnice předpokládá jako řešení vztahu týkajícího se poskytování adekvátní odměny za užití vydavatelského obsahu mezi vydavateli a digitálními platformami v roli poskytovatelů služeb informační společnosti vzájemnou dohodu smluvních stran. Ta by byla odpovídajícím řešením v případě, že by při poskytování internetových služeb existovala rovnováha mezi velikostí a ekonomickou silou subjektů na obou smluvních stranách a existovalo by plně konkurenční prostředí.
Trh je však v současné době ovládán dominantními platformami provozovanými zejména nadnárodními společnostmi, s nimiž lze z pozice domácích českých vydavatelů jen velmi obtížně vyjednávat. Čím menší jsou jednotlivé národní trhy, tím je potom obtížnější také toto vyjednávání.
Dominantní pozici globálních digitálních platforem již potvrdily státní orgány v řadě zemí, například ve Francii nebo v Německu. Tyto digitální platformy již také v některých zemích daly zcela jasně najevo, že nechtějí dobrovolně o platbách s vydavateli jednat. Hrozí tedy, že raději nebudou tiskové publikace vůbec používat, což by přineslo velkou škodu uživatelům internetu a ohrozilo pluralitu a šíření informací.
Některé státy, jako Dánsko či Itálie, proto v rámci implementace směrnice do národního autorského práva zahrnuly nejen samotné právo vydavatelů na odměnu za užití jimi vytvořeného obsahu, ale zavedly i mechanismus, jakým má být toto právo v praxi prosazováno. Takovým mechanismem je legislativně popsaný vyjednávací proces zahrnující také konkrétní nástroje k dosažení rychlého a efektivního rozhodnutí o spravedlivé výši odměny v situaci, kdy ve zákonem stanovené lhůtě nedošlo k dobrovolné dohodě smluvních stran.
Unie vydavatelů upozorňuje, že takový přístup by měl být uplatněn i v České republice, aby právo vydavatelů k jimi vytvořenému obsahu nezůstalo nevymahatelné a pouze na papíře.
Nechala si proto vypracovat legislativní návrh vycházející ze zkušeností v ostatních členských zemích Evropské unie. Návrh stanoví pravidla pro jednání mezi vydavateli a poskytovateli služeb informační společnosti. V ostatních aspektech transpozice tento pozměňovací návrh do předložené novely autorského zákona nezasahuje, zvláště pak nijak nerozšiřuje práva vydavatelů, která jim novela zákona přiznává.
Unie vydavatelů, za podpory představitelů ministerstva kultury, o kterou dopisem ministra kultury požádala, předpokládá přijetí novely autorského zákona ve znění podporovaného pozměňovacího návrhu v co nejkratší možné době, neboť lhůta pro národní transpozici směrnice již uplynula v červnu 2021. Každým dalším odkladem vzniká všem českým vydavatelům škoda, protože nejsou schopni svá autorská práva efektivně využívat.
Zdroj: vlastní zpráva