30. 10. 2020

Jak datový monopol ovlivňuje žurnalistiku

Google vynakládá mnoho milionů eur na ovlivňování politického prostředí v Evropě. Nová německá studie osvětluje, jak to ovlivňuje nezávislost médií. Kongresy, ceny, stipendia, školení a stovky milionů na inovační projekty: Google již několik let energicky působí na žurnalistiku.

Každý, kdo dnes dělá žurnalistiku na internetu, se pohybuje ve vesmíru Google. Začíná to psaním textů. Každý nadpis musí být krátký, žádný podtitulek nesmí být příliš slabý, žádný klíčový výraz nesmí být chybně napsán, jinak se text ve výsledcích vyhledávání posune dolů. Mnoho článků již není psáno pro veřejnost, ale pro algoritmus Google, stěžuje si jeden šéfredaktor.

Google mění nadpisy na kliknutí a kliknutí na peníze z reklamy. Pokud dáte dohromady Google s dalšími digitálními společnostmi, jako jsou Facebook a Amazon, vybírají podle odhadů pocházejících z odvětví nyní téměř každé druhé euro, které se celosvětově vynakládá na reklamu - online i offline.

Vydavatelé novin si už roky stěžují, že je digitální společnosti odhání od krmného žlabu. Po celá desetiletí byla reklama vedle předplatného jedním ze dvou hlavních pilířů financování žurnalistiky. Ale na internetu to tak správně nefunguje, protože ústředními centry pro reklamu nejsou reklamní oddělení Axel Springer Verlag a Bertelsmann, ale servery platformových koncernů.

Mnoho médií proto od online gigantů požaduje podíl na příjmech z reklamy: pokud vyhledávač znovu poskytuje jejich obsah, i když jen ve formě odkazu s krátkým textovým výňatkem, měl by za to zaplatit. Google tomu vehementně vzdoruje.

Digitální koncern jako mecenáš médií

Google však není pouze konkurentem a zdrojem kliků pro vydavatele, je také patronem. Uprostřed koronové pandemie, která vydavatelům způsobila velké ztráty, společnost přišla s milionovou pomocí. Jen před několika dny oznámila velkorysou licenční dohodu s vydavateli po celém světě, která by měla do jejich pokladny přinést celkem jednu miliardu. Součástí dohody je, že vydavatelé nesmějí žalovat společnost Google.

Skutečnost, že Google je vůči médiím velkorysý, není nic nového - za posledních sedm let společnost rozdala evropským médiím více než 200 milionů eur. Současně se News Initiative stala dokonce globálním počinem s dalšími 300 miliony dolarů. Většina vydavatelů mlčí o podrobnostech neobvyklého peněžního daru od Googlu.

Poprvé jsme o tom informovali v roce 2018 v sérii článků na netzpolitik.org. Nyní na to navazujeme další studií. Už měsíce zkoumáme, jak vypadají složité vztahy mezi koncernem a mediálním průmyslem. Dnes se objevila jako „Medienmäzen Google“, financovaná DGB a Nadací Otta Brennera.

Pro tuto studii jsme uspořádali více než dvě desítky rozhovorů s digitálními novináři či novinářkami a vrcholovými manažery uvnitř německých zpravodajských médií, jako jsou Der Spiegel, Zeit Online nebo Frankfurter Allgemeine Zeitung. Jak choulostivá to byla spolupráce, je patrné ze skutečnosti, že téměř všichni partneři trvali na anonymitě. "Věnují velkou pozornost tomu, co se říká o spolupráci," vysvětlil jeden jednatel, jakmile jsme vypnuli mikrofon.

Otázka nezávislosti

„Je třeba se vyhnout dokonce zdání, že by mohlo dojít k narušení svobody rozhodování vydavatelství a redakce,“ říká německý tiskový kodex a zaměřuje naše zkoumání na otázku nezávislosti.

Dobrou zprávou je, že dotazovaní zástupci médií zdůraznili, že si nejsou vědomi žádného případu, kdy by se Google pokusil přímo ovlivnit zpravodajství prostřednictvím této iniciativy. Samotný Google zdůrazňuje, že přidělování finančních prostředků je přísně odděleno od ostatních oblastí činnosti skupiny a že o financování rozhoduje porota složená převážně z externích členů.

Špatná zpráva říká, že několik dotazovaných novinářů vyjádřilo znepokojení nad tím, že financování z Googlu a blízkost koncernu by mohly vést mezi novináři k „zábranám“ a „autocenzuře“.

Jako zvláštní hrozbu identifikuje studie, že klasické oddělení redakčního týmu od vydavatelství se v kontextu projektů technologického rozvoje stává propustnějším: kdokoli. Kdo chce rozvíjet žurnalistické inovace, musí zapojit redakční týmy. V jednom případě byli novináři reportující o Googlu dokonce zodpovědní za projekt financovaný Googlem.

Strach z korumpující blízkosti

Strach z korumpující blízkosti se týká zejména vysokého nebo opakovaného financování, takže kriticky je viděna zejména další normalizace společnosti Google jako sponzora. Protože štědrost společnosti Google nekončí darováním peněz na inovační projekty.

Společnost také financuje vybraná mediální stipendia pro začínající mladé novináře a bezplatná školení pro práci s digitálními nástroji. Koncern je také všudypřítomným sponzorem odvětvových akcí. Díky financování od společnosti Google jsou možné některé z největších kongresů v mediálním průmyslu, například Mezinárodní festival žurnalistiky v Perugii nebo Globální konference pro investigativní žurnalistiku.

Google se nejen zapisuje do životopisů mnoha mladých novinářů, ale také získává místo mezi skušenými profesionály na konferencích a kongresech. Společnost zde dělá to, co umí nejlépe: Google se opět stává platformou, tentokrát pro oborové debaty o budoucnosti žurnalistiky. Výsledkem je, že média ztrácejí schopnost sebereflexe.

Dárky pro velké vydavatele

Analýza dat o financování médií společností Google v Evropě rovněž ukazuje, že Google vytváří neočekávanou nerovnováhu v tomto odvětví. Typickým příjemcem peněz je zavedený, komerční západoevropský vydavatel.

Ze 140 milionů, které koncern poskytl v rámci své iniciativy Digital News Initiative v letech 2015 až 2019, šly tři čtvrtiny komerčním vydavatelům, zatímco pouze pět procent šlo na nezisková média. Zbytek šel na projekty jednotlivců, výzkumných ústavů, veřejně financovaných médií a neziskových organizací.

Iniciativa Google News rozdělila peníze nerovnoměrně také geograficky: drtivá většina příjemců je v západní Evropě, přičemž na prvním místě je Německo s přibližně 21,5 miliony eur. I přes vyprávění o inovacích není také iniciativa News ekonomickým stimulačním programem pro novinářské startupy. Většina peněz šla do společností starších 20 let.

Podrobná analýza z Německa také ukazuje, že nejen nové novinářské startupy a nezisková média, ale i regionální vydavatelé jsou zastoupeni nedostatečně. Pouze čtyři z 28 velkých projektů financovaných v Německu v objemu až jednoho milionu eur patří regionálním vydavatelům. Na seznamu největších příjemců z řad médií jsou WirtschaftsWoche, Deutsche Welle a Handelsblatt, z nichž každá mohla od Googlu získat až dva miliony eur.

Žádné nedorozumění

Otázkou zůstává: proč to všechno Google dělá? Snahy o bližší propojení vlastních služeb, jako jsou Youtube a Subscribe with Google, s News Initiative ukazují, že jde také o marketing produktů. Už dnes je zřejmé, že Google se chce stát jakýmsi pracovním prostředím pro digitální žurnalistiku.

Ale politický rozměr je důležitější. Pokud se zeptáte koncernu, o co jde, zní to asi takto: Chtěli jste vyjasnit „nedorozumění“ mezi námi a vydavateli, říká v rozhovoru manažer Google Madhav Chinnappa.

Nedorozumění? Vydavatelé roky bojovali se společností Google všemi prostředky. „Neprofitujeme z provozu, který pro nás generuje Google - jsme na něm zcela závislí,“ stěžoval si generální ředitel Axel Springer Matthias Döpfner.

Vydavatelé novin pod vedením Döpfnera prosadili v Německu odvozená autorská práva, která měla přinutit Google platit i za krátké úryvky textu od vydavatelů, zatímco v Itálii a Francii prosazovaly mediální domy daň z digitální reklamy. Odvozené autorské právo se nakonec stalo součástí reformy EU v oblasti autorského práva jako článek 15 a většina zemí EU v současné době pracuje na jeho implementaci. Stručně řečeno: Google má politický problém.

Rekonstruováním historie počátků programů financování Google můžeme ukázat, že byly vytvořeny v roce 2010 jako reakce na rostoucí tlak vydavatelů na mediální politiku. Ještě před iniciativou Digital News byl ve Francii založen první mediální fond Google. Měl ukončit diskusi o podílu vydavatelů na příjmech z reklamy Google a byl sjednán s prezidentem Françoisem Hollandem.

Nejoblíbenější digitální koncern mezi novináři

Zástupci médií, s nimiž jsme hovořili, téměř jednomyslně popisují iniciativy Google jako PR opatření, jehož cílem je napravit narušený vztah s médii a odvrátit regulaci.

A skutečně: Podle studie Reuters Institute na Oxfordské univerzitě je dnes Google v mediálním průmyslu mezi digitálními společnostmi nejoblíbenější.

Studie, jako je ta naše, zjevně nemůže prokázat příčinnou souvislost. K dobrému obrazu však nepřispěly pouze peněžní dary vydavatelům, ale také velkorysé sponzorství novinářských kongresů a podpora mladých talentů.

Mohlo tomu také pomoci financování akademického výzkumu společností Google, i když to není předmětem současné studie. Jinak výše uvedený průzkum Oxfordské univerzity financoval největší sponzor mediálního průmyslu: samotný Google.

O autorech

Alexander Fanta

Alexander jako bruselský korespondent netzpolitik.org. Referuje o digitální politice Evropské unie. Zabývá se výzkumem nových zákonů a iniciativ týkajících se ochrany údajů, regulace platforem a vládního dohledu. Oblíbené téma: lobování digitálních společností. Oblíbený výzkumný nástroj: Dotazy ohledně zákona o svobodě informací. V roce 2017 Alexander působil jako stipendista v Reuters Institute for Journalism Research v Oxfordu. Tam zkoumal automatizaci v žurnalistice. Předtím působil jako zahraničně politický novinář v rakouské tiskové agentuře APA a informoval o finanční krizi, volbách v USA v letech 2012 a 2016 a jaderných rozhovorech sÍránem. Je k dispozici na alexander.fanta@Netzpolitik.org (PGP) a @FantaAlexx.

ingo

Ingo je vědecký pracovník v oblasti médií a komunikace, redaktor netzpolitik.org a člen Asociace digitální společnosti. Píše a hovoří o datové politice, kapitalismu dozoru a digitálních strukturálních změnách ve veřejnosti. Ingo pořádá workshopy pro mladé a starší lidi o digitální sebeobraně a vyučuje na univerzitách o politické ekonomii digitálních médií. Příležitostně také moderuje akce a diskuse, například na re:publica nebo na Netzpolitischen Abend v Berlíně. Ingo je členem komory sociální etiky EKD a poskytuje poradenství církevním organizacím v oblasti digitální transformace. Kontakt: Ingo je k dispozici na adrese ingo@netzpolitik.org (klíč PGP) a na Twitteru jako @roofjoke.

Zdroj: WAN-IFRA Executive News Service, 26. říjen 2020