14. 4. 2020

Jak lidé v šesti různých zemích přistupují a hodnotí zprávy a informace o koronaviru

Na konci března a začátkem dubna 2020 uspořádal britský Reuters Institute průzkum, aby dokumentoval a vysvětlil, jak lidé v šesti různých zemích (Argentina, Německo, Jižní Korea, Španělsko, Spojené království a USA) přistupovali ke zprávám a informacím o COVID-19 v počátečních stádiích globální pandemie, jak hodnotí důvěryhodnost různých informačních zdrojů a platforem, na které se spoléhají, s jakým množstvím dezinformací se setkávají, a jaké jsou jejich znalosti a reakce na koronavirovou krizi.

Průzkum ukázal, že:

• Sledování zpráv vzrostlo ve všech šesti zemích a většina lidí v téměř všech zemích používá k získávání zpráv a informací o koronaviru buď sociální média, vyhledávače, video webové stránky a aplikace pro zasílání zpráv (nebo kombinace těchto zdrojů).
• Ve všech šesti zemích lidé s nízkým stupněm formálního vzdělání mnohem méně spoléhají na profesionální zpravodajské organizace, pokud jde o zprávy a informace o koronaviru, a častěji se spoléhají na sociální média a aplikace pro zasílání zpráv. V Argentině, Jižní Koreji, Španělsku a USA se mladí lidé mnohem více spoléhají na sociální média. V Německu, Velké Británii a USA se zase spoléhají na skupiny aplikací pro zasílání zpráv.
• Ve všech zahrnutých zemích hodnotí velmi vysoký počet lidí ve všech věkových skupinách, na různých úrovních vzdělání i různých politických názorů vědce, lékaře a další odborníky ve zdravotnictví jako důvěryhodné zdroje informací o koronaviru. Tři čtvrtiny respondentů důvěřují národním nebo mezinárodním organizacím v oblasti veřejného zdraví. Většina respondentů hodnotí profesionální zpravodajské organizace jako relativně důvěryhodně a ve čtyřech zemích, tj. kromě Španělska a Spojených států většina respondentů vyjádřila i důvěru ve své národní vlády.
• Zatímco úroveň důvěry ve vědce a odborníky je trvale vysoká, důvěra v názory obyčejných lidi je stále omezenější. Existují značné politické rozdíly v důvěře ve zpravodajské organizace a ve vládu, zejména ve Spojených státech, kde lidé na levé části politického spektra důvěřují zpravodajským organizacím mnohem více, než důvěřují vládě, a lidé napravo naopak věří vládě mnohem více, než zpravodajským organizacím.
• Na otázku, jak důvěryhodné shledávají zprávy a informace o koronaviru z různých platforem, většina respondentů hodnotí sociální platformy jako méně důvěryhodně než odborníky, zdravotnické úřady a profesionální zpravodajské organizace. Výsledky se výrazně liší podle jednotlivých platforem. V průměru je v šesti sledovaných zemích „rozdíl důvěry“ mezi informacemi od zpravodajských organizací a informacemi ze sociálních médií 33 procentních bodů, mezi zpravodajskými a video servery 30 procentních bodů a mezi messagingovými aplikacemi a profesionálními zprávami 35 procentních bodů. Průměrný rozdíl mezi profesionálními zprávami a vyhledávači je 14 procentních bodů.
• Na dotaz, kolik nepravdivých nebo zavádějících informací o koronaviru (COVID-19 si lidé myslí, že viděli na různých platformách a z různých zdrojů, vynikají čtyři celková zjištění.
  • Zaprvé, pro každý zdroj a každou platformu v každé sledované zemi jen menšina tvrdí, že se setkala s velkým nebo značným množstvím nepravdivých nebo zavádějících informací kolem koronaviru.
  • Zadruhé, mezi jednotlivými zdroji jsou jako falešné nebo zavádějící zprávy považovány informace šířené běžnými lidmi, které respondenti osobně neznají (i když v Jižní Koreji, Španělsku a USA respondenti tvrdí, že jednotliví politici vytvářejí také velké množství „top“ dezinformací). V průměru asi třetina říká, že za poslední týden viděli hodně nebo dost veskrze nepravdivých nebo zavádějících dezinformací.
  • Za třetí, v rámci platforem je nedůvěra zaměřena na sociální média a aplikace pro zasílání zpráv, kde v průměru asi třetina respondentů uvedla, že za poslední týden viděla hodně nebo mnoho nepravdivých nebo zavádějících informací.
  • Začtvrté, zatímco obavy z nepravdivých nebo zavádějících informací o koronaviru pocházejících od profesionálních zpravodajských organizací a národních vlád jsou méně rozšířené než v případě zpráv od obyčejných lidi, ze sociálních médií, aplikací pro zasílání zpráv a v některých zemích i od jednotlivých politiků, stále má asi v průměru čtvrtina respondentů obavy ze zpráv pocházejících od profesionálních zpravodajských organizací a vlády.
• Většina respondentů v každé zemi tvrdí, že zpravodajská média jim pomohla pochopit krizi a vysvětlit, co mají dělat. Přibližně jeden ze tří však také tvrdí, že mají pocit, že zpravodajská média pandemii zveličila.
• Pokud jde o to, jak dobře jsou lidé informováni v otázkách týkajících se koronaviru, většina lidí podniká správné kroky, přičemž jasná většina odpovídá správně na více než polovinu otázek (dokonce více než tři čtvrtiny ve většině zemí kromě Jižní Koreje (58 %) a USA (65 %)). Regresní analýza ukazuje, že používání informací profesionálních zpravodajských organizací jako zdroje informací je spojeno se statisticky významným nárůstem znalostí o koronaviru v každé sledované zemi kromě Argentiny a Španělska. Žádný zdroj informací nebo platforma pro sdílení informací ve sledovaném souboru dat ale není konzistentně a významně spojena s nižšími znalostmi o koronaviru.
• U většiny jednotlivých otázek je počet správných odpovědí spojen spíš s úrovní vzdělání, protože respondenti s nízkým stupněm formálního vzdělávání uvedli více nesprávných odpovědí na většinu otázek. V případě některých otázek hraje z hlediska odpovědí velkou roli politická orientace respondentů. Téměř čtvrtina respondentů věří, že koronavirus byl vyroben v laboratoři.

Podrobnější výsledky průzkumu jsou k dispozici na webové stránce Reuter Institute.

Zdroj: www.fipp.com