23. 1. 2020
Novinky z evropské legislativy
Google se rozhodl změnit přístup k "sušenkám / cookies" třetích stran
14. ledna 2020 oznámila společnost Google formou zveřejněného blogu, že pozastaví, respektive vyřadí zpracování cookies z prohlížeče Google Chrome. Tato digitální platforma má v plánu zahájit první testování do konce roku 2020, přičemž začne s omezením možnosti sledovat měření průběhu konverzací a personalizací obsahu s cílem dosáhnout cílového stavu do 2 let.
Chrome také omezí mezistránkové sledování (cross-site tracking) a to již od února 2020. Všechny cookies, které nebudou obsahovat označení stejné stránky, bude tedy výhradně považovat za cookies první strany a u všech cookies třetích stran bude nově vyžadovat přístup přes zabezpečený protokol HTTPS.
V průběhu tohoto roku přistoupí nejspíš také k blokování všech ostatních záznamových mechanismů. Jako alternativa k sušenkám třetích stran a na podporu nezávislosti na online službách navrhuje Google využívat jeho službu v podobě "soukromého pískoviště" tzv. Google Privacy Sandbox. Tato iniciativa byla přislíbena jako vhodné řešení, které by omezilo nežádoucí sledování uživatelů, ale zároveň by umožnilo pokračovat s cílením reklamy při používání prohlížeče Google Chrome.
Takže pokud si právě jako já pokládáte otázku - Jaké zase Google tvoří pískoviště, proboha, neboli WTF is Google’s Privacy Sandbox? - tak potom vám doporučuji zajímavý článek zde.
Další zajímavosti k tématu…
Americký ekonom Joseph Stiglitz pro Financial Times uvedl: „Facebook nerozumí trhu s idejemi“. Držitel Nobelovy ceny za ekonomii tvrdí, že pojetí trhu s idejemi jako „svobodných a konkurenčních“ je iluze: za prvé, tržní síla, která pohání zisky Facebooku, znamená nedostatek rovného přístupu; zprostředkovatelé kontrolují přístup a pouze dostatečně bohatí dostanou možnost šířit své ideje. Za druhé, trh, na kterém nikdo neví, jaké zprávy byly zaslány, je v podstatě netransparentní. Proto „samoregulace internetu nebude fungovat lépe než samoregulace bankovnictví“. Veřejná regulace je nutná, aby se zabránilo společenské situaci, kdy se velké technologické společnosti budou starat o své vlastní zájmy. Pokud jde o nedávné oznámení společnosti Google o sledování uživatelů třetími stranami, pan Stiglitz uvedl, že jde o krok správným směrem, pokud jde o soukromí; ale vzbuzuje obavy v oblasti hospodářské soutěže, protože pravděpodobně zvýší dominanci společnosti Google na reklamním trhu. Celý článek naleznete zde.
E-privacy
Chorvatský státní tajemník Josip Bilaver v úterý představil výboru LIBE priority nového předsednictví, pokud jde o navrhované nařízení o e-Privacy. Poté, co uvedl, že chorvatské předsednictví bude 7. předsednictvím, které povede jednání o návrhu, zdůraznil jako otevřenou otázku vztah tohoto nařízení s GDPR. Trval na jasné hranici mezi příslušnými oblastmi jejich použití, za které označil; důvody pro povolené zpracování; ochranu koncových zařízení a používání cookies pro sběr dat. Značný počet poslanců Evropského parlamentu si stěžoval na zpoždění a nedostatky posledního znění návrhu Rady, zejména na jeho neobjektivní povahu a na to, že zavádí otázky, které nesouvisí s hlavním cílem důvěrnosti. Zástupci Evropské komise uvedli, že původní návrh je stále v platnosti a že si přejí, aby bylo dokončeno projednávání tohoto návrhu. Pan Bilaver oznámil, že předsednictví předloží na začátku února nový kompromisní text e-Privacy.
Autorská práva
Páté zasedání dialogu stakeholderů o článku 17 se konalo 16. ledna. Diskuse se zaměřila zejména na odstavec 4, který stanoví podmínky, za nichž se poskytovatelé služeb mohou vyhnout odpovědnosti za používání neautorizovaného obsahu. Platformy musí zejména: a) vyvinout maximální úsilí k získání autorizace, b) vyvinout maximální úsilí k tomu, aby se zabránilo takovému neoprávněnému obsahu, a c) jednat rychle při odstranění takového obsahu po obdržení oznámení od nositelů práv,. V průběhu diskuse vydavatelé tisku požadovali, aby pokyny Komise respektovaly smluvní svobodu a neomezovaly výběr nositelů práv mezi různými licenčními postupy. Pokud jde o definici „nejvyššího úsilí“, aby se zabránilo dostupnosti neautorizovaného obsahu, se zúčastněné strany z audiovizuálního, hudebního a tiskového sektoru trvale zasazovaly o nepopisný přístup posuzovaný případ od případu. V této otázce se objevil ostrý kontrast, protože platformy požadovaly větší granularitu přístupu, aby se údajně snížilo riziko soudních sporů a zajistila právní jasnost. Sdružení zastupující pohled uživatelů také požadovaly definici toho, co „největší úsilí“ znamená, i když upozornily na problém dodržování základních práv.
Příští, šesté zasedání se bude konat dne 10. února a podle jeho programu se zaměří na záruky legitimního používání obsahu (čl. 17 odst. 7), mechanismus odškodnění pro uživatele (čl. 17 odst. 9)) a informace nositelům práv (čl. 17 odst. 8).
Digital Services Act
Do vyjednávacího týmu o návrhu přibyla nová jména. Poslanec Evropského parlamentu Patrick Breyer (Greens, DE) byl jmenován zpravodajem nelegislativní zprávy z vlastní iniciativy Výboru pro právní záležitosti nazvané „Přizpůsobení obchodních a občanskoprávních pravidel pro obchodní subjekty působící online“. Poslankyně Karen Melchior (Renew, DK) bude za její politickou frakci stínovým zpravodajem. Nově jmenovaný vyjednávací tým již zveřejnil svůj plán zaslat v dubnu zprávu Výboru pro vnitřní trh IMCO k překladu a hlasovat ve výboru v červenci.
Teroristický obsah
Zasedání Výboru pro občanská práva LIBE v úterý potvrdilo, že Parlament a Rada jsou stále ve slepé uličce ohledně některých kritických otázek, jako je používání přeshraničních příkazů k odebrání či filtrů pro nahrávání obsahu. Parlament není ochoten přijmout kompromisní stanovisko a zpravodaj, poslanec Jaky (ECR, PL) jasně uvedl, že dohoda není v dohledu, ale cílem je do konce roku 2020 jednání uzavřít. Mezitím komisař Johansson souhlasil, že se osobně zapojí a předloží kompromisní návrh, který pravděpodobně vydá před prvním trialogem v roce 2020 naplánovaným na březen.
Elektronický důkaz
V úterý si výbor LIBE také vyměnil názory s panem Didierem Reyndersem, komisařem pro spravedlnost, odpovědným za návrh nařízení o elektronickém důkazu. Europoslanec Sippel (S&D, DE) uvedl, že ačkoli Komise bojuje s politickými skupinami o obranu svého návrhu, Parlament formuluje své stanovisko nezávisle a bude pracovat podle vlastního časového plánu, do kterého by Komise neměla zasahovat. Reynders odpověděl, že Komise čeká na konkrétní návrhy Evropského parlamentu a na začátek třístranných rozhovorů a doufá, že tento proces začne v příštích měsících.
NOVINKY Z OBLASTI LEGISLATIVY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH
Německo zveřejnilo první návrh na implementaci směrnice o autorských právech - Návrh zákona, zveřejněný dne 15. ledna 2020, je zaměřen na provádění článků 3 až 7, 15 a 16 směrnice. Zatímco ustanovení, která upravují ochranu tiskových publikací při online použití (článek 15), vstoupí v platnost již den po vyhlášení zákona, zbývající části budou účinné až od 7. června 2021. Spolu s Francií a Nizozemskem patří Německo mezi nejvyspělejší členské státy v procesu implementace.
Citát týdne
„Není na Evropě, aby se přizpůsobila GAFA, ale aby se GAFA přizpůsobila Evropě. Takto se také stane“. (Thierry Breton, zdroj: Brussels' Playbook by Politico, 21. ledna 2020).
Zdroj: EMMA-ENPA EU Affairs update, č. 12 z 22. ledna 2020