25. 2. 2019

Beseda s europoslankyní Julií Redou nepřekvapila

V neděli 24. února 2019 uspořádala Pirátská strana besedu na téma „Vývoj směrnice EU o copyrightu na jednotném digitálním trhu“. Hlavní hostem a vystupujícím byla německá poslankyně Evropského parlamentu Julia Reda, která je členskou německé pirátské strany a v Evropském parlamentu je členkou politické frakce The Greens-European Free Alliance. Žádnými novými ani převratnými argumenty však účastníky besedy nepřekvapila.

Europoslankyně J. Reda zdůraznila obecnou prospěšnost směrnice s tím, že výhrady se týkají jen některých jejích ustanovení. Dále se pak pohybovala v rámci obvyklé rétoriky a argumentační výbavy kritiků článků 11 a 13. V případě článku 13 znělo mnohokrát slovo „cenzura“, ale na podporu tohoto argumentu byly uváděny pouze velmi okrajové a sporné příklady, například, že pokud jsou na platformu umístěny živé záběry z demonstrací a tam v pozadí zní hudba, mohlo by to být filtrem vyhodnoceno jako důvod ke smazání takovéhoto obsahu. Uvedla dále, že článek 13 je výsledkem lobbingu audiovizuálního, hudebního, filmového a dalších odvětví. Je to prý úlitba členským zemím, které podpořily některé další části politiky jednotného digitálního trhu v Evropě.

V případě článku 11, který velmi nepřesně a tendenčně mnohokrát označila za útok na linkování, upozornila, že obsah tisku nebyl nikdy chráněn jako autorské právo vydavatelů. Vždycky existovalo pouze právo autorů a nyní se má vztahovat exkluzivní ochrana také na vydavatele, což považuje za nadbytečné. V rámci autorskoprávní ochrany vydavatelského obsahu se neuplatňuje posuzování tvůrčí hodnoty tohoto obsahu a ochrana platí paušálně. Nechybělo ani poukazování na „katastrofální důsledky zavedení práva vydavatelů v Německu“ a opět ohrožení malých firem, které prý doplatí na to, že velcí vydavatelé bojují s Googlem.

Hovořila také o chystaných protestech organizovaných Piráty v zemích EU, ale přesný termín jejich konání nezazněl. Dříve se však uvažovalo o termínu 23. 3.2019, tedy těsně před hlasováním Evropského parlamentu.

Poslanec Mikuláš Peksa shrnul požadavky kritiků směrnice tak, že chtějí buď odstranit články 11 a 13 nebo zastavit projednávání směrnice a přesunout je do dalšího funkčního období, kdy očekávají zvýšení vlivu zelených a liberálních stran. Od nich by bylo možné očekávat změnu přístupu k otázce autorských práv. K tomu je třeba aktivně působit na veřejnost, aby dala najevo svoji nespokojenost. Cílem má být kontaktovat poslance Evropského parlamentu a znovu jim vysvětlovat své argumenty proti směrnici.

V případě schválení současného návrhu směrnice je třeba se zaměřit na národní úroveň v rámci adaptace směrnice do národní legislativy. V rámci toho vytýčil následující kroky:

• Určit, kdo je za proces implementace odpovědný a prosazovat v jednáních s ním co nejvýhodnější definici „krátkých textů“, které jsou podle směrnice přípustné bez autorskoprávní ochrany.
• Definovat, kdo má platit za užívání autorských práv v rámci vyhledávacích, agregačních a dalších služeb.
• Prosazovat, aby platformy pro ukládání a sdílení obsahu měly za povinnost uplatňovat při identifikaci a odstraňování nelegálního obsahu transparentní proces filtrování.
• Upozorňovat, že článek 13 přináší prvky cenzury a prosazovat, aby jeho uplatňování fungovalo tak, aby se nejednalo o cenzuru.
• Upozorňovat na problémy umělé inteligence při identifikaci nelegálního obsahu a na její případný negativní dopad na svobodu vyjadřování.
• Zdůrazňovat, že potřebujeme směrnici, ale bez článků 11 a 13.
• Upozorňovat na rozdíly při adaptaci těchto článků v jednotlivých zemí a upozorňovat na rozpor různosti jejich uplatňování s principem jednotného digitálního trhu.

Tolik ke strategii pirátů do dalších dní.

M. Peksa také naznačil, jakými směry má být údajně zajištěn udržitelný rozvoj vydavatelského sektoru bez toho, aby bylo nutno vyžadovat od digitálních platforem placení za užívání vydavatelského obsahu v jejich službách.

Hlavními cestami pro financování médií podle jeho názoru jsou údajně:

- nové obchodní modely (digitální předplatné a placený obsah),

- státní podpora soukromých tiskových médií,

- nižší daně pro média,

- daňové asignace ze strany státu pro vydavatele.

Argumentoval také tím, že někteří vydavatelé tuto směrnici nepodporují, zejména pak její článek 11.

Michal Feix, bývalý výkonný ředitel společnosti Seznam.cz a nyní právní poradce Ivo Lukačoviče se věnoval především otázce, proč nemají platformy platit vydavatelům za to, že užívají jimi vytvořený obsah ve svých vyhledávacích a agregačních službách. Jedná se především o tři hlavní důvody:

• Vydavatelé vydělávají na vyhledávacích a podobných službách platforem, protože jim platformy zvyšují návštěvnost. Neexistuje proto žádná nerovnováha mezi postavením platforem a vydavatelů, pokud se tyto věnují jádru svého povolání.
• Vydavatelé mají možnost se služeb platforem zřeknout, svůj obsah stáhnout z vyhledávání a nikdo jim v tom nebude bránit.
• Profesní žurnalistika nezahyne ani bez plateb od platforem.

Jestliže zůstala zachována výjimka pro krátké texty, údajně se nic nezmění, snahou platforem pouze bude vtěsnat nějakou informaci o článcích do takto zúženého prostoru, což zhorší komfort uživatelů při hledání žádaných informací.

Protože platformy nikdo nepřinutí vydavatelům platit, tak vydavatelé jim nakonec v rámci práva budou nabízet své články zdarma nebo za marginální ceny. Nakonec z celé věci vyjdou platformy silnější, místo aby se pomohlo vydavatelům.

T. Kovářová ze společnosti EDUIN se zabývala problémem licencí pro vzdělávací instituce, přístupem k licencovanému obsahu ze zahraničí, zvýšení administrativy na školách vyvolaným směrnicí, což jsou podle ní problémy zakotvené již v samém jádru směrnice, které transpozice nevyřeší.

V rámci diskuse se rozvinula zajímavá debata například nad tématem výdajů Googlu na lobbing při projednávání návrhu směrnice. Odhady se pohybovaly mezi 26 – 36 mil euro a zástupci Pirátů upozorňovali na to, že výdaje zastánců znění směrnice mohly být ve svém souhrnu ještě vyšší, oproti částce investované společností Google. Zmínili například výdaje britského kreativního průmyslu, který vedl kampaň na podporu přijetí směrnice. J. Reda pak upozornila, že se ve výše uvedené částce jedná o výdaje na veškerý lobbing ve vztahu k celému balíku legislativních norem týkajících se jednotného digitálního trhu.

Celkový dojem z besedy byl poněkud rozpačitý. Jednak chyběla větší diskuse se zástupci organizací, které stávající znění návrhu směrnice podporují, což je zcela logické. Několikrát opakované tvrzení J. Redy a dalších zástupců Pirátů o tom, jak je s výjimkou článků 11 a 13 jinak směrnice skvělá, nebylo příliš přesvědčivé. Zazněla i řada kritických připomínek k dopadům, které bude mít směrnice údajně například na oblast vzdělávání v důsledku zvýšení administrativních nároků na školy a podobně.

Moderátor besedy na závěr semináře vyzval všechny k účasti na pirátských demonstracích, které budou následovat.

zdroj: vlastní zpráva