3. 12. 2018

Proč Fake News zachrání žurnalistiku?

"Fake news" se staly horkým tématem konverzace v roce 2017. Ačkoli je to fenomén, který zcela oprávněně vedl k rozšířeným obavám, je to také pravděpodobně nejlepší věc, kterou se na nějakou dobu stala pro seriózní žurnalistiku.

Fake news zvýrazňují jak riziko spoléhání se na nespolehlivé zdroje, tak potřebu dobře fundované žurnalistiky, která může hrát roli při ověřování faktů stejně jako hlídací úlohu. Vydavatelé by proto měli využít příležitosti prezentovat své zprávy jako důvěryhodnou alternativu k dezinformacím a vidět v tom příležitost k růstu svého businessu.

Výraz "fake news" je kontroverzní sám o sobě. Několik analytiků a odborníků z mediálního průmyslu i mimo něj odmítá použít termín popisující falešné zprávy nebo dezinformace. Je důležité vzít na vědomí znepokojivý trend, který je vidět z používání tohoto pojmu mocnými osobnostmi, jako je prezident Trump, k popisu zpráv, které považují za nepříjemné - ať už kvůli politickým rozdílům, nebo proto, že jsou příliš senzační.

Nehledě na lepší alternativu se pro účely tohoto článku "fake news" rozumí úmyslné dezinformace nebo dezinformace, které vyhlíží jako zprávy, ať už z důvodu finančního či politického zisku (nebo obojího).

Nebezpečí

Fake news jsou považovány za obzvlášť nebezpečné v období voleb a pro jejich potenciální dopad na demokratický proces, což pochopitelně působí největší obavy. Klíčovým příkladem je fiktivní příběh "Papež podporuje Trumpa", který byl rozeslán krátce před americkými prezidentskými volbami v roce 2016. Původně zveřejněný dva týdny starou fake newsovou stránkou s cílem přinést příjmy z reklamy, byl využit stránkami podporujícími Trumpa jako politickým nástrojem a skončil s více než milionem reakcí na Facebooku, když byl zveřejněn na webu jedné pravicové organizace. Je to takový článek, který by mohl ovlivnit voliče, pro které mají papežovy názory velkou váhu.

Mnoho lidí se domnívá, že záměrně zavádějící "zprávy" se stanou ještě škodlivějšími, protože se zlepší manipulace s videem a zvukem. Nyní je možné vytvářet video, které doslova vkládat slova do úst lidí, takže se zdá, že někdo byl zachycen na videu, že něco říká, i když to tak není. Je pravděpodobné, že to bude pro veřejnost mnohem přesvědčivější než čtení článku.

Příležitost: Zaměření na sociální média a vyhledávání

Dopad fake news na veřejný obraz technologických společností, zejména Facebooku, je dalekosáhlý a jeho rozsah ještě není jasný. Pro Charlie Becketta, profesora médií a komunikace na London School of Economics a ředitele Polis, jsou fake news "kanárkem v digitálním uhelném dole", protože jsou včasným indikátorem širší krize v oblasti veřejných informací.

Šíření fake news posunuje úroveň vlivu, kterou společnosti provozující sociální média drží nad vydavateli i na spotřebiteli obsahu do centra pozornosti veřejné diskuse, a společnostem Google, Facebook a dalším technologickým společnostem se dostal díl kritiky od vlastního odvětví, politiků a občanské společnosti za jejich úlohu při šíření falešných a nepřesných informací a také za to, že přispívají ke krizi obchodního modelu, které čelí zpravodajské odvětví tím, že uvedené společnosti dominují trhu s online reklamou.

Tato zvýšená pozornost způsobila, že se zdá být zřetelnou možností přísnější regulace těchto technologických gigantů, a to i na tradičně liberálních trzích. Například ve Velké Británii parlamentní výbor projednává fake news a jejich dopad na společnost. Ve Spojených státech Kongresové výbory na začátku listopadu 2017 grilovali zástupce Facebooku, Googlu a Twitteru, když zkoumali ruskou online informační operaci a generální ředitel společnosti Facebook Mark Zuckerberg byl v dubnu 2018 po objevení případu Cambridge Analytica pozván před Kongres. V rámci konzultace o fake news a on-line dezinformacích obdržela Evropská komise od konce roku 2017 do začátku roku 2018 téměř 3000 odpovědí.

Veřejnost je také stále skeptičtější: Reuters Institute v roce 2017 zjistila v rámci výzkumu Digital News Report, že pouze 24% respondentů z celého světa věřilo, že sociální média dělají dobrou práci, která pomáhá oddělit skutečnost od fikce.

Odpověď technologických společností

Facebook a Google reagovaly - ať už kvůli hrozbě regulace, nebo kvůli snaze převzít větší zodpovědnost za jejich stále významnější roli ve společnosti - s různým úsilím zaměřeným na řešení nejběžnějších stížností ke způsobu, jakým prezentují obsah .

Společnost Facebook vydala uživatelům rady o tom, jak poznat Fake news a začala v Newsfeedu zobrazovat související články ve snaze povzbudit uživatele k tomu, aby četli víc než zdroje, které již sledují, a vymanili se z "bubliny filtru". Manažer Facebooku zodpovědný za občanskou angažovanost veřejně vznesl dotaz a diskutoval o tom, "jaký vliv mají sociální média na demokracii?" a načrtl cesty, kterými se reklama na Facebooku stává transparentnějším a zodpovědnějším.

Společnost Google zavedla v Google News značku "Fact Check" pro novinové články, o které tvrdí, že identifikuje "články, které obsahují informace ověřené vydavateli zpráv a organizacemi pro kontrolu faktů." Technologický gigant se také pokoušel snížit počet zavádějících a urážlivých výsledků které se objevují v jeho vyhledávacím nástroji, zlepšením "metody hodnocení" a vytvářením "algoritmické aktualizace pro zobrazování autoritativního obsahu". Také začal umožňovat uživatelům hlásit nevhodný obsah.

Jak je uvedeno níže, technologické společnosti také začaly financovat iniciativy zaměřené na kontrolu faktů.

Změna obchodních modelů

Zaměření na "fake news" dále odhalilo chyby v modelu programatické diplayové reklamy, při níž se reklama prodává prostřednictvím reklamní sítě nebo platformy na základě počtu kliknutí nebo impresí, které obdrží z cílové skupiny. Tento typ inzerce je do značné míry považován za hnací motor šíření fake news a znamená, že ani inzerent, ani vydavatel neví, které reklamy se budou kde zobrazovat, a proto se reklamy mohou zobrazovat vedle fake news, aniž by to inzerent věděl.

Velké společnosti, které využívají spoustu online reklamy, s tím bojují. Britská nadnárodní telekomunikační společnost Vodafone v loňském létě vyhlásila nové předpisy, jimiž chce zabránit tomu, aby se její reklama objevila na stránkách zaměřených na vytváření a sdílení nenávistných sdělení a fake news, a to prostřednictvím přístupu založeného na whitelistových nástrojích, které implementuje globálních síť agentur Vodafonu (vedená WPP) Googlem a Facebookem. Dva největší inzerenti na světě - nizozemská nadnárodní společnost pro výrobu spotřebního zboží Unilever a americká nadnárodní společnost Procter & Gamble - hrozí, že odebere reklamu z platforem, jako jsou Facebook a Google, pokud firmy nebudou podnikat víc k zastavení nenávistného a škodlivého obsahu, jako jsou dezinformace.

Tato nedůvěra na trhu s online reklamou motivuje vydavatele, aby se více než kdy jindy soustředili na příjmy od předplatitelů, což znamená, že jejich vysoce kvalitní žurnalistika je důležitější než kdy jindy.

Několik amerických zpravodajských médií zaznamenalo od volby Trumpa a výtrysku fake news skok v nárůstu předplatného: podle Zprávy Reuters Digital News z roku 2017 je procento lidí, kteří platili za online zprávy, nyní 16 procent proti devíti procentům v předchozím roce spolu s trojnásobným nárůstem darů zpravodajském organizacím. Zahrnuje předplatného za své křížovky a produkty na vaření, např. New York Times má nyní téměř 2,5 milionu jen digitálních předplatných příspěvků a výnosy z předplacených digitálních služeb poprvé ve druhém čtvrtletí roku 2017 překročily příjmy z tiskové reklamy. Wall Street Journal a Washington Post také zaznamenaly značný nárůst počtu účastníků od konce roku 2016.

Oživení důvěry

Podle publikace WAN-IFRA World Press Trends 2017 "je zřejmé, že poptávka po důvěryhodných zpravodajských zdrojích je pro naše odvětví příležitostí k podnikání." Barometer důvěryhodnosti společnosti Edelman ukázal zvýšení důvěry v žurnalistiku v roce 2018 na 59 procent, spolu s poklesem důvěry v platformy (na 51 procent).

Zpráva agentury Reuters Digital News Report zjistila, že asi 40 procent lidí si myslí, že média dělají dobrou práci, protože pomáhají oddělit skutečnost od fikce, což je víc než podíl těch, kteří důvěřují sociálním médiím, ale je stále poměrně nízké číslo. Důvěra ve zpravodajská média zůstává v mnoha zemích po celém světě nižší než by mohla být a zpravodajské organizace musí přijmout výzvu obnovit důvěru ve své značky a svoji žurnalistiku.

Nárůst ověřování faktů

Jasná kontrola faktů a odhalování fake news jsou důležitou součástí úsilí zpravodajských médií, která chtějí udržovat či znovu získat důvěru. V uplynulých letech zpravodajské organizace, technologické společnosti a další organizace po celém světě zahájily fungování řady iniciativ; některé jsou cíleně zaměřené na volební kampaně, zatímco jiné se zaměřují obecněji.

Některé příklady iniciativ v rámci zpravodajských organizací zahrnují:

• Společnost BuzzFeed vynaložila značné úsilí na identifikaci a odhalení fake news a dezinformací a na zdůraznění rozsahu tohoto problému. Věnovala se tomu, aby odhalila falešné zpravodajské stránky a dezinformace, které se šířily během britských všeobecných voleb.
• Les Décodeurs z Le Monde pracuje na tom, jak automatizovat detekci fake news. Podle článku Digiday: "Plánem je vybudovat databázi, která zahrne falešné zprávy, a bude obsahovat informace o tom, které stránky jsou falešné a které jsou ověřené, které zdroje jsou důvěryhodné a čtenáři mají přístup prostřednictvím Googlu, Firefoxu a extenzí Chrome."
• Reuters spustil aplikaci News Tracer, která používá algoritmy k detekci, které články na sociálních médiích mohou být zajímavé a stojí za to zahájit jejich ověřovací proces, který poté dokončí novinář.
• BBC Reality Check popisuje sebe sama jako "věnovaný zkoumání skutečností a tvrzení na pozadí článků, aby zjistil, zda je to nebo není pravda." Stránka vyzývá čtenáře, aby vyplnili formulář, kterým by nabídli nápady na témata, která by mohla být prozkoumána, což by se mohlo týkat článků, které čtenáři viděli, že vypadají podezřele, nebo jen něco, o čem vždycky chtěli vědět pravdu.

Existuje také několik partnerství mezi tradičními zpravodajskými organizacemi a start-upy nebo akademickými iniciativami:

• Faktisk je spolupráce mezi (rivalskými) norskými zpravodajskými organizacemi VG a Dagbladet a veřejnoprávním vysílatelem NRK, která má za poslání kontrolovat média i politiky z hlediska fakticity. Spolupráce je odrazem toho, jak seriózně se poskytovatelé zpravodajství zabývají problémem falešných zpráv.
• První verze projektu Crosscheck (financovaná společností Google News Lab) byla projektem spolupráce, jejímž cílem bylo pomoci voličům pochopit, co a komu věřit v prostředí online před francouzskými prezidentskými volbami v dubnu / květnu 2017.
• Společnost Factmata, financovaná společností Google, která sídlí na University College v Londýně a na univerzitě v Sheffieldu, doufá, že zahájí provoz "nejmodernějšího systému pro kontrolu faktů za použití strojové inteligence, a bude se týkat statistických tvrzení v digitálním mediálním obsahu, jako jsou zpravodajské články a přepisy politických projevů ", jak uvádí stránka projektu.
• Iniciativa News Integrity Initiative, financovaná společností Facebook a sídlící na City University New York, je síť partnerů, kteří společně pracují na zpravodajské gramotnosti a zabývají se "dezinformacemi a příležitostmi, které poskytuje internet k informovanosti veřejné konverzace novými způsoby", jak uvádí vedoucí novinových partnerství společnosti Facebook, Campbell Brown.

A existují také nové nezávislé projekty, jako například:

• WikiTribune je novou iniciativou společnosti Jimmy Wales, jejímž cílem je přinést principy otevřeného přístupu Wikipedie k obsahu zpravodajství, aby články mohly být, které se "snadno ověřeny a opraveny".

Financování takových iniciativ přichází ze zpravodajských médií, od dobročinných organizací a od technologických obrů Facebook a Google. Ne všichni vydavatelé mají k dispozici prostředky pro vytváření technicky složitých nástrojů, ale mnozí by mohli zahrnovat více kontrol faktů a odstraňování nedostatků v jejich každodenní práci nebo vytvářet partnerství, která by to usnadnila a zefektivnila.

Kromě ověřování faktů

Kontrola faktů je důležitou službou, ale není to jediná věc, kterou mohou zpravodajské organizace plnit své povinnosti vůči svým čtenářům a udržely si tak jejich důvěru a tím i pozornost. Zpráva Reuters z roku 2017 zjistila, že největší důvod, proč veřejnost nedůvěřuje médiím hlavního proudu, pokud jde o odlišení skutečnosti od fikce je, že lidé se domnívají, že média mají předpojatost nebo zadání (uvedlo 67 procent respondentů). Jak vznesl otázku autor zprávy Nic Newman, budou snahy o kontrolu faktů a zpravodajská gramotnost dostačující k tomu, aby přesvědčili ty, kdo mají pocit, že média mají nějaké zadání?

Transparentnost je pro začátek zásadní pro získání a udržení důvěry čtenářů. To by mohlo zahrnovat například zveřejnění úplných přepisů rozhovorů, pokud je to vhodné, jak to učinil The New York Times při rozhovoru s prezidentem Trumpem. Americký investigativní dokumentární seriál Frontline stanice PBS se rozhodl předcházet případným obviněním ze zkreslené úpravy svého dokumentu o Putinovi a jeho postoji vůči USA tím, že zpřístupní všech 70 hodin rozhovorů, které jsou k dispozici pro tuto show, online. Jak zdůraznil Poynter, seriál Stevena Brilla publikovaný v Huffington Post, "Nejobdivovanější zločinec Ameriky", obsahoval všechny použité dokumenty, včetně přepisů a e-mailů, aby čtenáři zjistili, zda je příběh používá ve správném kontextu.

Rozmanitost a přesnější reprezentace zájmu čtenářů jak mezi zaměstnanci ve zpravodajských organizacích, tak v článcích, které se jich týkají, jsou také zásadní, takže je méně pravděpodobné, že zpravodajská média jsou vnímána jako odtržená a vedená elitáři, od kterých se mnozí lidé cítí odcizeni. Zvláště při zaměření na výnosy z předplatného je nezbytné vytvořit vztahy s publikem čtenářů a ne je vnímat jednoduše jako homogenní tělo, ale vyhodnotit a uspokojit jeho rozmanitost. Projekt Guardian's 2017 Project Inequality and Opportunity v Americe je dobrým příkladem úsilí o zvýšení rozmanitosti ve zpravodajství: zahrnoval publikování autorů z venkovských oblastí v USA ve spolupráci s místními redakcemi.

Důležitá je také silná značka. Edelmanův Trust Barometer 2018 zjistil, že 59% respondentů se domnívá, že je těžké zjistit, zda nějaká zpráva byla vytvořena respektovanou mediální organizací. Zpravodajské organizace potřebují najít způsob, jak lze jejich obsah snadno identifikovat, i když není vždy nalezen na jejich vlastních stránkách.

Sečteno a podtrženo

Fake news nabízejí příležitost pro dobrou žurnalistiku, aby zazářila, a pro poskytovatele zpravodajství, aby posílili a stavěli na svých důvěryhodných značkách.

Spíše než se stát součástí paniky o tom, co fake news znamenají pro společnost, by se vydavatelé měli zaměřit na to, aby se s nimi vypořádali prostřednictvím kvalitní žurnalistiky a odlišili své cenné produkty od přebytku informací, které lze najít online. Rostoucí nedůvěra v sociální média ponechává vydavatelům více místa, aby získali a udrželi si věrné čtenáře. A přes kritiku prezidenta Trumpa vůči zpravodajským pramenům, které neakceptuje, veřejnost nepřestala kupovat své noviny a sledovat jejich zprávy.

Zdroj: Innovation Media Consulting - https://innovation.media/newswheel/why-fake-news-will-save-journalism