5. 10. 2018

Žádost Evropské komise o připomínky k vytváření politiky hospodářské soutěže v době digitální transformace

Evropa jako kontinent  se může pyšnit různorodou mediální scénou s velkým množstvím tiskových publikací na národní i regionální úrovni. Pluralitní vyjadřování názorů, zprávy o nových společenských  a kulturních událostech, zásadní informace o demokratickém životě evropských občanů jsou standartním způsobem informování, ve kterém funguje tržní prostředí. V této souvislosti zůstávají vydavatelé tisku hlavními investory v sektoru profesionální  žurnalistiky v Evropě. Představují odvětví, které je nezbytné pro evropskou demokracii. V době probíhající digitální transformace jsou od nich vyžadovány velké investice a přizpůsobení stávajících obchodních modelů. Vydavatelé tisku jsou nepochybně v popředí inovací také v online prostředí, nicméně, publikování obsahu na internetu čelí četným hrozbám. Jedná se totiž o prostředí, kde silné mezinárodní platformy získaly monopolní postavení na relevantním trhu, kde se rozhoduje o finančních investicích a nasměrování marketingových rozpočtů do online reklamy. K ochraně a podpoře nezávislého a svobodného tisku proto vyzvaly evropské asociace vydavatelů EMMA a ENPA, jejichž je Unie vydavatelů členem. Asociace žádají zákonodárce EU, aby v příštích letech vytvořili vhodné regulační prostředí, a to zejména v rámci soutěžního práva.

Obecné poznámky

ENPA a EMMA podporují požadavek, aby politika EU v oblasti hospodářské soutěže měla jednotný přístup.

Další oblasti, jako je zdanění digitálního průmyslu, ochrana osobních údajů, soukromí a ochrana spotřebitelů, by měly vždy obsahovat analýzu dopadů z hlediska hospodářské soutěže. Zejména je třeba vždy zvážit, zda určité typy nařízení neupřednostňují konkrétní obchodní modely a zda regulační rámec nemá za následek zhoršení, již tak nerovných podmínek, na evropském trhu.

Pokud jsou politiky EU zaměřeny na cílové subjekty s dominantním postavením, zvláštní pozornost by měla být věnována definici dosahu těchto politik. Cílem by mělo být zajistit, aby nebyly zároveň zbytečně negativně ovlivněny malé a střední podniky.

Měla by být provedena hloubková analýza úlohy dat v digitalizované ekonomice založené na datech. Mělo by se zvážit, zda potíže společností v přístupu k údajům nebo při jejich využívání, nemohou mít za následek omezení hospodářské soutěže a posilování monopolů.

Mělo by se řešit monopolní chování platforem.

Google, Amazon, Facebook a Apple (GAFA) jsou dominantními hráči na svých relevantních trzích. Jsou zároveň hlavními správci osobních údajů. Otázkou by proto mělo být, zda se v jejich případě nejedná o monopolistické jednání prováděné na úkor podniků, spotřebitelů a ekonomiky. Osobní údaje se používají k prodeji reklamy na různých platformách a vydavatelé je používají na každodenním základě, aby mohli poskytnout svým spotřebitelům relevantní obsah. Ale většina finančních prostředků na rostoucím trhu online reklamy je pohlcována hlavními digitálními platformami. Děje se tak na úkor tradičních poskytovatelů obsahu, a to navzdory obrovským investicím vydavatelů do profesionálního obsahu, digitálních inovací a nástrojů ke zvýšení zapojení čtenářů. Jedním ze způsobů, jak řešit dominantní postavení GAFA, je diferenciovat tyto subjekty od zbytku digitálního světa.

Zásady vycházející z právních předpisů o hospodářské soutěži by měly být základem nových návrhů.

Zákonodárci by měli navrhnout účinná, přesná a efektivní opatření, která by:

• omezila možnosti GAFA připojovat nebo nakupovat své potenciální konkurenty;
• uložila GAFA požadavky na transparentnost, zejména s ohledem na chování aplikovaných algoritmů;
• zakázala GAFA diskriminaci pro nebo proti jakémukoli odesílateli informací nebo producentovi obsahu a zabránila jim v soutěži se společnostmi, které jsou na ně plně odkázány, při svém vstupu na trh;
• vyžadovala po GAFA jasné oddělení infrastruktury platforem od jimi poskytovaných služeb, aby platformy nemohly zneužívat infrastrukturu, kterou provozují, k upřednostňování svých vlastních služeb nebo obchodních zájmů.

Každodenní přístup k datům je v digitální ekonomice určující

Vydavatelé, kteří investují do řízení datových toků sice mohou posílit své čtenářské vazby a do jisté míry se mohou podílet na ekonomice postavené na využívání zákaznických dat. Nicméně digitální platformy jsou v tomto ohledu obrovsky zvýhodněny. Jejich přístup k datům, osobním údajům a dalším datovým zdrojům neustále roste. Aby bylo možné dosáhnout přiměřené rovnováhy a podpořit vyvážený trh se zdravou konkurencí, musely by platformy sdílet více dat s vydavateli. Dalším konkrétním opatřením je uložení přísnějších pravidel pro GAFA, pokud jde o shromažďování osobních údajů (tj. stanovit přesná pravidla, která by je zavázala vymazat shromažďované osobní údajů po určitém časovém období).

Diskriminace a nespravedlivé chování společností provádějících blokování reklamy by mělo být neprodleně řešeno.

Služby blokování reklam jsou nepřiměřeným a diskriminačním zásahem na volném trhu. Dochází k manipulování s obsahem dodávaným vydavateli čtenářům ve formě odstranění reklamy, která představuje jednu z forem monetizace obsahu. Tyto služby neustále oslabují volný tisk v celé Evropě. Takové služby zpeněžují bezplatné poskytování blokovacího softwaru uživatelům tím, že požadují následně vysoké poplatky od vydavatelů, výměnou za služby "zařazení na bílé listiny". Přitom by to měl být výhradně vydavatel, kdo musí mít možnost určit způsob, jakým je obsah doručován uživatelům. Bez zásahu hráčů, kteří zneužívají blokátory reklamy. Adblokátory zaměřené na webové stránky vydavatelů musí být považovány za nepřijatelné narušování tržních mechanismů a protiprávní jednání z hlediska práva hospodářské soutěže. Hlavním důvodem je skutečnost, že vývojáři „ad-blokátorů“ poskytují některým společnostem neoprávněné preferenční zacházení.

zdroj: vlastní zpráva Unie vydavatelů, vydaná na základě podkladových materiálů od EMMA / ENPA