20. 9. 2018

Adaptační zákon k GDPR půjde v Poslanecké sněmovně do 3. čtení

Dne 18. září 2018 proběhla v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR v rámci 2. čtení diskuse a hlasování o vládním návrhu zákona o zpracování osobních údajů. Jedná se o sněmovní tisk 138. Zákon adaptuje obsah Všeobecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a mění některé části české legislativy týkající se ochrany osobních údajů. Řada ustanovení GDPR totiž dává národní legislativě prostor pro konkrétní formulování určitých vztahů.

Jedním z případů je například výjimka pro používání dat pro novinářské účely, což je část zákona, která je středem zájmu všech mediálních organizací.

Diskuse v poslanecké sněmovně se týkala především zmíněné výjimky pro novinářské účely, či spodní věkové hranice tzv. internetové zletilosti. K zákonu bylo předloženo také několik pozměňovacích návrhů, zejména týkajících se odpovědnosti a postihu institucí státní a obecní správy.

Některé úryvky z diskuse poslanců uvádíme zde.

Poslanec Tomáš Martínek (Piráti) podpořil ve svém vystoupení návrh, který předkládá volební výbor k novinářské výjimce. Uvedl, že  Piráti budou pro její znění hlasovat.

V další části svého vystoupení představil svůj pozměňovací návrh, který se týká sněmovního dokumentu 579. Jedná se o změnu věkové hranice takzvané internetové zletilosti na 13 let oproti vládnímu návrhu.  Evropské obecné nařízení k ochraně osobních údajů GDPR, které má být do českého řádu implementováno, řeší problematiku zpracování dat mladistvých na internetu včetně věkové hranice dítěte, kdy je nutný souhlas zákonného zástupce se zpracováním údajů dítěte. Nařízení požaduje minimální věkovou hranici 16 let, ale dovoluje členským státům snížení této hranice až na 13 let. Podle vládního návrhu zákona o zpracování osobních údajů GDPR, sněmovní tisk 138, je tato hranice stanovena na 15 let podle § 7. Ve svém příspěvku následně uvedl celou řadu argumentů na podporu snížení věkového limitu na hranici 13 let.

Poslanec Jakub Michálek (Piráti) navrhl, aby se kompetence dozorového úřadu ÚOOÚ rozšířily také o dozor nad ochranou práva na přístup k informacím.

Poslankyně Věra Kovářová (STAN) navrhla zastropování sankcí pro obce prvního a druhého stupně a jimi zřizované organizace na max. 15.000 Kč.

Poslanec Karel Rais (ANO) požadoval zase snížit maximální výši pokuty pro vysoké školy.

Poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) navrhuje podle rakouského modelu vyjmout z působnosti sankcí orgány veřejné moci a veřejné subjekty. Proti jsou Piráti, což hned vzápětí podpořil poslanec Ondřej Profant.

Poslanec Leo Luzar (KSČM) přišel s pozměňovacím návrhem, který upravuje v článku 2 novinářskou výjimku o povinnost vytvářet takzvaný kodex.

Uvedl: Kodex chování, který by údaji, které mají plnou ochranu tohoto zákona - a vlastně novináři nemají povinnost vůbec nic zveřejňovat, jakékoliv údaje můžou prohlásit za novinářské tajemství, jak jsme se s tím setkali možná někteří z nás, že advokáti mají také úplnou absolutní mlčenlivost, že nemusí ani říkat, kdo je jejich klient. Totéž se vlastně v tomto pohledu může objevit u novinářů. Proto bych navrhl, aby se do zákona dostal bod, který by nařizoval vytvářet takzvaný kodex fungování nakládání s osobními údaji pro tyto subjekty a také jeho možnost kontroly pro Úřad pro ochranu osobních údajů, tohoto kodexu, aby se tyto organizace podle něho řídily, protože většinou jsou to velké mediální domy s docela velkým obsahem dat a osobních údajů, které shromažďují.

Poslanecká sněmovna návrh ve druhém znění schválila a rozhodla, že bude do třetího čtení předložen ve zkrácené době 7 dnů. Většina zemí Evropské unie již přijala vlastní adaptační zákony před zahájením účinnosti GDPR 25. 5. 2018 nebo těsně po tomto datu.

S celým protokolem o jednání Poslanecké sněmovny k návrhu tohoto zákona se můžete seznámit na webové stránce PSP.

zdroj: vlastní zpráva