22. 8. 2018
Google a Facebook škrtí svobodný tisk. Demokracie se propadá.
Jako strážci přístupu ke zpravodajskému obsahu Google a Facebook představují nebezpečí i pro nejúspěšnější podniky.
Poté, co největší pronásledovatelka monopolů v Evropě, Margrethe Vestager, uložila společnosti Google více než 5 miliard dolarů pokuty za to, že zneužívá svou dominanci nad technologií mobilních telefonů, je lákavé přestat být bdělý nad sílou velkých technologických firem. Nejenže nepřestává sledovat tyto obry, ona má v ruce opravdu velkou hůl.
Ale propuštění poloviny pracovníků papírové verze New York Daily News v tomto týdnu dává pohledu na tuto věc jiný směr. Důvod uváděný vydavatelem - prudký pokles výnosů - je z velké části důsledkem toho, že Google zneužívá svůj monopol v oblasti online reklamy ve spojení s Facebookem. Vestagerové krok proti Androidu nic neznamená pro ochranu svobodného tisku v Evropě nebo Americe. To znamená, že je čas, aby ostatní regulátoři a zákonodárci v Americe a v Evropě urychlili proces regulace Googlu.
Určitě je důležité rozhodnutí Direktoriátu pro hospodářskou soutěž Evropské komise (DG COMP) z minulé středy. Tučná pokuta byla nejjasnějším potvrzením, že postupy společnosti Google porušují zákon. Dále omezení, která DG COMP ukládá na obchodní model společnosti Google, bude regulovat jeho chování klíčovým způsobem. Vestagerová a její tým si zaslouží poděkování. Vzhledem k politické síle společnosti Google jejich akce znamenaly odvahu.
Je však důležité, aby zde byla perspektiva pokuty. V průmyslovém odvětví, které se mění každý den, to trvalo osm let. Navíc se to týká jen jedné části problému, který je nyní velmi velký a rozsáhlý. A dokonce i poté, bude mít společnost Google v držení více než 95 miliard dolarů v hotovosti. Vestagerové bojovníci vystřelili na první patro, ale teprve poté, co se požár rozšířil do zbytku budovy.
Ze všech sociálních statků, které teď máme v plamenech, musíme nejprve chránit důvěryhodnou žurnalistiku. Za devět let, kdy společnost Google zakoupila mobilní reklamní společnost AdMob, ročně vzrostly tržby z reklam na Googlu na více než 95 miliard dolarů a téměř 40 miliard dolarů na Facebooku. Během tohoto období se výnosy z inzerátů v novinách snížily v roce 2005 zhruba pod 50 miliard dolarů a nyní na méně než 20 miliard dolarů.
To znamená méně reportérů na ulicích. Počet lidí pracujících v amerických zpravodajstvích klesl z více než 400 000 v roce 2001 na méně než 185 000 dnes. V New Yorku je obraz obzvlášť matný. Počet reportérů v Daily News je téměř o 90% nižší než v roce 1988. New York Times snížil počet místních zpravodajských pracovníků o více než polovinu za posledních deset let, z 90 do 40.
Není to tak, že občané nechtějí, aby se k nim dostávaly zprávy. Zvláště od volby Donalda Trumpa si mnoho nových čtenářů zakoupilo předplatné celostátní deníků, jako jsou například New York Times a Wall Street Journal. Některým novým společnosti, jako BuzzFeed, se také podařilo obstát.
Ale Google a Facebook představují zásadní nebezpečí i pro nejúspěšnější podniky. Jejich status jako klíčové brány ke zprávám - asi 93% Američanů dostává zprávy online, většina z nich je získává prostřednictvím Google a Facebooku - dává těmto dvěma pravomoc zavádět čtenáře pryč od všech novin, takřka v souladu se svou vůlí.
Nicholas Thompson, šéfredaktor titulu Wired, nedávno popsal problém pregnantně. "Novináři vědí, že ten, kdo vlastní farmu, má vliv. Pokud Facebook chtěl, mohlo by tiše zvrátit libovolné číslo o počtu kontaktů, což by poškodilo vydavatele - manipulací s jeho provozem, reklamní sítí nebo čtenáři. "
Pokud máme sdělit nějaké dobré zprávy, víme, jak problém řešit. V mnoha ohledech jsou Google a Facebook prostě verzí monopolních komunikačních sítí minulosti, jako je například telegraf Western Union v 19. století a AT & T v 20. století, v 21. století.
V minulosti Američané pečlivě neutralizovali monopolní síly takových čarodějnic. Učinili je odporující zákonu, aby tyto korporace diskriminovali ve vztahu k jakémukoli odesílateli informací. Zabránili jim konkurovat společnostem - včetně novin - kteří se na ně spoléhají, aby se dostali na trh.
Takové myšlení je dnes velmi živé. Rozhodnutí Federální komunikační komise o "neutralitě sítě" v roce 2015 zavedlo pravidla nediskriminace pro širokopásmové a kabelové operátory. Případ Microsoftu na konci devadesátých let 20. století měl za cíl zabránit střetům zájmů, které pocházejí z "vertikální integrace".
Doposud se regulátoři v Evropě a ve Spojených státech zcela nepustili do uplatňování těchto tradičních antimonopolních pravidel na Google a Facebook. To jim oběma umožnilo uvolnit pro sebe tržby od důvěryhodných vydavatelů a řídit čtenáře k titulům a od nich téměř podle své vůle.
Občané světových demokracií mají na výběr. Můžeme Googlu a Facebooku dovolit, abych i nadále škrtili polovinu našeho svobodného tisku k smrti a zbytek zase změnil na poslušná zvířátka. Nebo můžeme požadovat, aby naše vlády nyní jednaly s cílem chránit novináře, kteří chrání naše nejzákladnější svobody.
Autor článku Barry Lynn je výkonným ředitelem ústavu Open Markets Institute