Unie vydavatelů
noviny | časopisy | internet
Domácí stránka  | Aktuality  | Reforma autorských práv EU: pravdy a mýty

22. 8. 2018

Reforma autorských práv EU: pravdy a mýty

V souvislosti s pojednáváním návrhu evropské směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu se v rámci široce organizovaných kampaní odpůrců zavedení jasných pravidel na digitálním trhu objevila řada tvrzení, která zamlžují význam článků 11 a 13, které jsou klíčovou částí směrnice pro vydavatele tisku, aby se mohli bránit monetizaci svého obsahu třetími stranami bez toho, aby za to dostávali spravedlivý finanční podíl.

Hlavní z těchto mýtů vyvrací materiál evropských vydavatelských organizací EMMA, ENPA, EPC a NME.

Mýtus: Právo vydavatelů zničí internet.

Ne. Ochranná práva EU, která již byla udělena filmovému, televiznímu a hudebnímu průmyslu, nezničila ani negativně neovlivnila internet. Právo vydavatelů je jen omezenou verzí těchto práv a určitě nepoškodí internet. Dokonce i stávající právo německých vydavatelů nemělo žádné škodlivé účinky na internetu.

Mýtus: Právo vydavatelů omezuje sdílení obsahu a poškozuje spotřebitele.

Ne. Nic, co požadují noviny a časopisy, by nezasahovalo do přístupu čtenářů k našim online nabídkám obsahu nebo by jim bránilo ve sdílení na sociálních médiích, ať už prostřednictvím aplikací nebo e-mailů s přáteli a rodinou. Je v zájmu tisku, aby čtenáři doporučovali jeho obsah a sdíleli jej s přáteli a známými. To je důvod, proč noviny a časopisy poskytují tlačítka pro sdílení a liky pod jejich články. Právo vydavatele na tom nic nezmění.

Právo vydavatele nebude mít vliv na svobodu internetu - ani jmenovitě na linkování. To je zdůrazněno v kompromisu nedávno přijatém ve Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu. Kromě toho zůstávají zachována všechna současná ustanovení týkající se výjimek, jako je právo citace, stejně jako povolení k použití pro ilustraci, výzkum a soukromé kopie.

Pokud firmy nadále využívají tisku bez náhrady, bude to mít zásadní dopad na schopnost vydavatelů financovat žurnalistiku. Důsledkem by byl pokles titulů tisku na úkor spotřebitelů.

Mýtus: Právo vydavatelů omezí svobodu internetu.

Ne. Cílem tohoto práva je zajistit, aby vydavatelé a jejich zaměstnanci byli odměněni za hodnotu a obsah, který produkují. To nemá nic společného se svobodou internetu, která nebude omezena.

Mýtus: Malí vydavatelé budou poškozeni a jsou proti zprávu.

Ne. To není pravda. Naopak ani velké mediální společnosti nejsou v současné době schopny vyjednávat o spravedlivém vyrovnání s dominantními hráči v digitálním světě. Doufáme, že právo vydavatelů vyřeší tuto mocenskou nerovnováhu a ulehčí všem vydavatelům bez ohledu na jejich velikost možnost získávat v budoucnu odměněne za jejich obsah. To je důležité zejména pro malé vydavatele. Malí vydavatelé z celé Evropy důrazně polají po právu vydavatelů.

Mýtus: Právo vydavatele brání inovacím a poškozuje start-upy.

Ne. Právo vydavatele pomůže připravit cestu pro další inovace v tisku. Právní jistota, která vznikne z tohoto práva, povzbudí investice a zvýší příležitosti pro noviny a časopisy všech velikostí, aby vyvíjely nové inovativní produkty pro své čtenáře.

Většina obchodních modelů žurnalistiky na internetu byla vytvořena jako start-up, a to buď vydavateli, nebo jejich přidruženými investory. Inovace v oblasti digitální žurnalistiky však mohou nastat pouze tehdy, jsou-li dostatečně chráněny před zneužitím třetími stranami. Bez práva vydavatelů budou start upy v žurnalistice negativně finančně postiženy.

Vyvstává také otázka definice start-upů: začínající podniky s pouze několika uživateli by obecně musely platit jen velmi nízké licenční poplatky. Právo vydavatelů by nebylo překážkou rozvoje startujících společností. Start-upys velkým počtem uživatelů jsou obvykle podporovány většími společnostmi s významnými ekonomickými zájmy.

Mýtus: Právo vydavatelů je daň pro Google nebo za linkování.

Ne. Právo vydavatelů není dani Googlu nebo za linkování. Bezplatné linkováí zůstává nezměněno. To bylo objasněno v kompromisu, který nedávno přijal Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu. Noviny a časopisy vyžadují jen, aby byli uznáni jako nositelé práv podle autorského práva EU a měli právo rozhodnout o tom, zda a jak se jejich obsah používá. Všichni vydavatelé tisku si ponechávají právo umožnit jiným stranám používat jejich obsah zdarma nebo prostřednictvím individuálních nebo hromadných licencí. Důležité - a to je to, o co se jedná – aby o tom rozhodoval sám vydavatel.

Tato práva chrání duševní vlastnictví a investice, jakož i obsah a hodnotu tohoto obsahu. Vytvářejí spravedlivější ekonomickou rovnováhu mezi těmi, kdo vytvářejí obsah, a těmi, kteří jej distribuují. Cílem práva vydavatelů je umožnit spravedlivou soutěž pro tisk i pro uživatele.

Mýtus: Noviny a časopisy těží z využívání svých produktů prostřednictvím agregátorů zpráv a vyhledávačů. Není žádný důvod, proč by tyto služby měly za obsah platit.

Ne. Schopnost držitelů práv vytvářet příjmy z jejich služeb je zásadou autorského zákona. Skutečnost, že držitelé práv těží z užívání svých děl, není nic neobvyklého, ale je to spíše pravidlem. Například hudební značky také těží z toho, když se hudba jejich umělců hraje v rádiu. To ale nezbavuje rozhlasové stanice povinnosti platit za použití samotné hudby. Totéž platí pro používání tiskových produktů vyhledávači nebo agregátory zpráv, které - velmi podobné rozhlasovým stanicím samým - významně těží z atraktivity obsahu vytvářeného tiskovými produkty.

Výzkum provedený Evropskou komisí ukázal, že téměř 50% všech internetových uživatelů čte pouze výňatky poskytované online službami a nekliká na stránky vydavatele. To je důvod, proč neexistuje žádná "win-win situace", jak někteří tvrdí. Tento stav Evropská komise podrobně popsala ve svém Komplexním posouzení dopadů. Místo toho současná právní situace vede k selhání trhu na úkor tisku.

Mýtus: Právo vydavatelů, které navrhuje Evropská komise, poškozuje práva autorů.

Ne. Návrh Evropské komise v článku 11 odst. 2 výslovně uvádí, že právo vydavatele nelze uplatnit vůči autorům nebo jiným držitelům práv, a proto neovlivňuje právní postavení novinářů. Právo vydavatele také chrání investice vydavatelů, a tím posílí finanční sílu tisku, což by prospělo i novinářům. Kromě toho text, který přijal Výbor pro právní záležitosti, výslovně stanoví sdílení zisků vytvořených evropským právem vydavatelů. V důsledku toho budou novináři přímo benefitovat  na právu vydavatelů.

Mýtus: Právo německých vydavatelů již selhalo.

Ne. Společné pro účinné prosazování práv je, že je třeba nejprve vyzkoušet jejich fungování u soudů. To bylo jasné od samého začátku. Spor mezi společností YouTube (Google) a společností GEMA například trval sedm let, než bylo dosaženo dohody.

Právo německých tiskových vydavatelů je v současné době uprostřed takového sporu. Po vytvoření a zveřejnění sazeb ve federálním bulletinu společnost VG Media, organizace kolektivní správy práv pro soukromé televizní a rozhlasové stanice v Německu, nabídla vyhledávačům a agregátorům zpráv vyjednávání o odměnách na základě licencí. Někteří velcí provozovatelé vyhledávačů, jako je společnost Google, mající vedoucí postavení na trhu, odmítají přijmout aplikování zákona a tomu odpovídající tarify. V současnosti o tom probíhá několik soudních řízení.

Mýtus: Namísto práva vydavatelů by bylo lepší tzv. pravidlo předpokladu.

Ne. Je tomu naopak. Mandatorní pravidlo o domněnce by vydavatelům umožnilo pouze prosazovat práva autorů jejich vlastním jménem. Nařízení by vedlo ke složitým soudním řízením a bránilo by smluvním řešením, zejména pokud jde o nové digitální obchodní modely. Rovněž by pravidlo předpokladu nedalo novinám a časopisům potřebnou ochranu, pokud jde o hromadné využívání úryvků z tiskových publikací prostřednictvím vyhledávačů a agregátorů zpráv. V důsledku by to znamenalo legislativní schválení využívání tiskových produktů službami on-line. Postavení tiskových vydavatelů a novinářů by bylo dále oslabováno. Předpoklad je také kritizován novinářskými odbory a spolky, jelikož by se křížilo s jejich vlastními autorskými právy.

Mýtus: Uploadovací filtry jsou pre-cenzurou na internetu

Ne. Svobodný a nezávislý tisk potřebuje ochranu autorských práv, aby zůstal finančně nezávislý. Svoboda tisku by byla ohrožena, kdyby odpovědnost platforem šla příliš daleko.

Pravidlo se nevztahuje na nikoho, kdo komentuje na své vlastní webové stránce. Ani blogery, ani občany ani mediální společnosti. To je zásadní. Diskusní fóra apod. nebudou od samého počátku zahrnuta do směrnice, protože není hlavním účelem diskusních fór atd., aby nabízela díla chráněná autorskými právy.

Mýtus: Ve Španělsku společnost Google v roce 2014 ukončila službu "Google News" v rámci sporu s vydavateli o doplňková autorská práva. V důsledku toho se počet návštěvníků a příjmy z reklamy snížily o 15 procent.

Ne. Po krátkém poklesu se čísla vyšplhaly na svou předchozí úroveň.

Mýtus: Memy jsou ohroženy

Ne. Článek 13 vytváří pouze povinnost na úrovni služeb, nikoliv na straně spotřebitelů. Lidé budou mít stále přístup a budou moci a zveřejňovat svůj obsah na platformách 9GAG, Facebook nebo jiných. Článek 13.2 poskytuje výslovnou ochranu při "předcházení zneužití" a "předcházení omezením výkonu (autorských práv)" pro uživatele. Je třeba poznamenat, že ve většině případů jsou memy a mash-up nadále pokryty existujícími výjimkami z autorských práv (tj. parodie, kritika, citace apod.). Proto mohou být podle definice vytvořeny a zveřejněny občany na základě těchto výjimek.