6. 6. 2018

Seminář v Poslanecké sněmovně k návrhu zákona o zpracování osobních údajů

Dne 5. června 2018 uspořádal v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR předseda podvýboru pro svobodu slov a média L. Luzar diskusi o tématice vládního návrhu zákona o zpracování osobních údajů se zaměřením na zpracování osobních údajů prováděné pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého nebo literárního projevu.

Jednání se zúčastnili zástupce profesních mediálních asociací Unie vydavatelů, SPIR, ATO, AKT, APSV a další, právníci nejdůležitějších mediálních domů nebo odborníci na mediální právo, poslanci, zástupci Ministerstva vnitra či úřadu na ochranu osobních údajů.

Zástupci MV ČR a ÚOOÚ představili základní principy přístupu těchto institucí k otázce výjimek pro zpracování osobních dat pro novinářské a další jmenovité oblasti, na jejichž základě byl v této věci formulován vládní návrh zákona o zpracování osobních dat.

K otázce GDPR a možnosti výjimek pro různé účely zpracování osobních dat, jak je nařízení formuluje, se vrátila K. Žák Krzyzanková z ATO, která zdůraznila, že GDPR definuje, že právo na ochranu osobních údajů není právem absolutním a při jeho aplikaci je třeba přihlížet zejména k právu na svobodu slova a informací. Nařízení také předpokládá co nejširší chápání toho, co je žurnalistika. Věnoval se také přístupu k výjimkám pro žurnalistické zpracování v některých jiných zemích EU.

Poslanec P. Nacher se opět věnoval základním principům paragrafů, jež jsou v návrhu zákona věnovány výjimkám pro žurnalistické a další zpracování dat a seznámil účastníky s obsahem vlastního poslaneckého pozměňovacího návrhu (co největší výjimek apod.), jehož zařazení do projednávání má připraveno a o provedení tohoto kroku se rozhodne na základě výsledků nejbližších parlamentních jednání (podvýbor pro svobodu slova a volební výbor). Upozornil také, že nabytím účinnosti GDPR se pro spotřebitele situace spíše zhoršila, protože mimo nevyžádaných nabídek jsou ještě navíc zavaleni žádostmi o souhlas se zpracováním osobních údajů. Zdůraznil, že ČR měla i před účinností GDPR jednu z nejpřísnějších zákonných ochran osobních údajů.

Poslanec L. Luzar se věnoval otázce výjimek pro zpracování v akademickém prostředí, která poněkud ustupuje do pozadí ve srovnání s výjimkami pro novinářské zpracování. Upozornil na potřebu odlišit z hlediska udělení výjimek novináře, vědce či literáty od institucí, jako jsou ústavy nebo mediální domy. V případě mediálních domů také uvedl, že je třeba zabránit překrývání zpracování žurnalistických údajů a komerčních dat. Vznesl také otázku po tom, jak je to v praxi například s právem vlastníků podniků pokud jde o přístup k osobním datům, které mají tyto instituce k dispozici.

V. Piskáček z vydavatelství Economia uvedl, že legitimní zájem novinářů není jejich individuální záležitostí, ale zájmem společnosti na tom, aby byla co nejšíře a nejpřesněji informována.

R. Gallo z vydavatelské skupiny Vltava Labe Media vysvětlil, proč je třeba, aby se výjimka vztahovala nejen na novináře jako osoby, ale také na vydavatele a provozovatele jako instituce. Je to především proto, že vydavatel je subjektem, který podle tiskového zákona odpovídá za obsah sdělení, proto má mít i odpovídající práva. Na druhé straně je každý vydavatelský mediální výstup výsledkem horizontální a vertikální spolupráce v rámci vydavatelství. Ubezpečil, že bez ohledu na GDPR a další ustanovení v rámci vydavatelství existují závazné postupy a manuály určující pravidla a upravující vztahy v rámci celého řetězce redakčního zpracování dat.

V této souvislosti L. Luzar vyslovil názor, že tyto manuály by měly být schvalovány a jejich dodržování kontrolováno ÚOOÚ.

R. Latuske, generální ředitel vydavatelství Economia, sdělil, že v rámci provozu vydavatelství jsou žurnalistická data a komerční data o čtenářích striktně oddělena a při zpracování dat čtenářů je striktně postupováno podle požadavků GDPR. Ve stejném smyslu se vyjádřili také V. Rámiš z vydavatelství MAFRA a P. Tkadlec a J. Púr z vydavatelství Czech News Center. Púr také upozornil na minimální disonování novinářů osobními údaji například ve srovnání Googlem a Facebookem, kde mohou být osobní údaje spojovány s dalšími informacemi a pohybu či chování osob.

V. Rámiš zdůraznil kompromisní charakter návrhu zákona, který není ideální, ale umožňuje fungování. Cílem je, aby zákon bránil excesům. Také zástupce MV ČR uvedl, že lze předpokládat pokusy o zneužití výjimek poskytnutých adaptačním zákonem pro některé druhy zpracování osobních dat. Je třeba, aby se soudy se zákonem naučily pracovat a rozlišovat takovéto pokusy o zneužívání. Vysvětlil také, že výjimky nelze použít k zastírání jiné činnosti, protože soudy budou posuzovat účel zpracování dat z hlediska materiálních důkazů a ne deklarací ze strany zpracovatelů.

zdroj: vlastní zpráva