18. 1. 2018

Mezinárodní delegace pro svobodu médií v Chorvatsku: někde došlo ke zlepšení, staré a nové problémy

Ve dnech 15. a 16. ledna 2018 navštívila Záhřeb mezinárodní delegace zástupců organizací sledujících svobodu tisku, aby se zabývala stavem svobody sdělovacích prostředků v Chorvatsku. Byla to druhá návštěva za dva roky.

(Záhřeb) Po ověřovací misi v červnu roku 2016, která došla k obzvláště špatným výsledkům, zástupci South East Europe Media Organisation (SEEMO), Asociace evropských novinářů (AEJ), Evropské vysílací unie (EBU), Evropského střediska pro tisk a mediální svobodu (ECPMF), Evropské federace novinářů (EFJ) a Reportérů bez hranic (RSF) shledali situaci na počátku roku 2018 mírně pozitivnější.

Za prvé, nová koaliční strana konzervativních liberálů (HDZ-HNS) přinejmenším považuje svobodu sdělovacích prostředků jako jednu z nejdůležitějších záležitostí pro členské státy Evropské unie. Nicméně "je třeba ujít ještě dlouhou cestu," říká Oliver Vujovic ze společnosti SEEMO.

Pauline Adès-Mével z RSF zdůraznila, že to není dobrým znamením, pokud delegace navštíví členskou zemi Evropské unie dvakrát za dva roky. "S umístěním na 74. pozici světového indexu svobody tisku Reportérů bez hranic, Chorvatsko trvale klesá od té doby, kdy se v roce 2013 stalo členem EU. Je třeba doufat, že Chorvatsko nebude mít stejnou cestu jako Bulharsko, které začalo klesat, jakmile vstoupilo do EU v roce 2007 a nyní má nejhorší postavení ze všech členů EU.

Na setkání s prezidentkou Chorvatska Kolindou Grabar-Kitarovićovou, ministryní kultury Chorvatska Ninou Obuljen Koržinek, odborovými svazy, sdruženími novinářů a profesními organizacemi, novináři, mediálními úřady a velvyslanci bylo kritizováno:

- Různé zdroje tvrdí, že od roku 2016 se skutečně nezměnilo předpojaté zpravodajství a interní správa veřejnoprávní HRT. Zjistili jsme několik problémů a nevyřešené otázky. Vzhledem k nedostatkům jak v řízení HRT, tak v jednom z relevantních sdružení novinářů, nemohla delegace na místě zkontrolovat tyto obavy. Ale existují také některé povzbudivé znaky. HRT je v každém případě nejen pod politickým tlakem, ale i předmětem útoků různých zájmových skupin, které chtějí zasahovat do redakčních a manažerských rozhodnutí. Boris Bergant z EBU zdůraznil, že to ukazuje "zásadní neporozumění úlohy a funkce veřejnoprávních sdělovacích prostředků ve společnosti." Ministr kultury slíbil, že zlepší právní předpisy.

- Ničivý vliv nenávistných projevů na společnost se skutečně zvýšil. I když v parlamentu nejsou žádné extremistické strany. Veřejný prostor se zdá být otráven každodenními verbálními útoky, včetně novinářů. "Docela nás překvapilo, že Agentura pro elektronická média považovala všech 30 stížností na nenávistné projevy v roce 2017 za projevy, které nejsou nesnášenlivé. V roce 2016 existoval jeden jediný případ, který byl uznán jako oprávněný. Chorvatsko se zoufale potýká s problémem nenávistných projevů," říká Sophie Albers Ben Chamo z ECPMF. Delegace vyzvala prezidentku Chorvatska Kolindu Grabar-Kitarovićovou, aby využila svého postavení k tomu, aby rozhodně vystupovala proti podněcování nenávisti a hrozbám všeho druhu.

- Delegace ocenila práci chorvatské policie, neboť v poslední době zatkla více osob, které fyzicky napadaly novináře. Avšak fyzické útoky, hrozby a zejména on-line hrozby novinářům jsou stále velkým problémem.

- Stále neexistuje mediální strategie. Ministryně kultury Nina Obuljen Koržinek oznámila, že její ministerstvo se postará o zákon o médiích a o zákon o elektronických médiích.

- Součástí této strategie by měla být také podpora neziskových médií, jejichž státní dotace byly úplně zrušeny bývalou vládou. Jejich situace se od té doby nezměnila.

- Problém, který je třeba také zkoumat, je vlastnictví médií. "V mnoha případech není vlastnictví médií transparentní. Jeden prominentní člověk, který není aktivní v mediální firmě, vlastní sérii médií. Zahraniční skupina s neznámými vlastníky ovládá několik regionálních a místních médií," říká Otmar Lahodynsky z AEJ.

- Celkově se pracovní podmínky novinářů nezlepšily. "Odboráři jsou diskriminováni a propouštěni, kolektivní smlouvy existují jen v málo médiích a nejsou kolektivně vyjednávány. Novináři jsou nuceni psát o určitých tématech a v mnoha soukromých médiích neexistují odborové organizace," říká Marijana Camovic z EFJ.

Přípravu a rychlou realizaci této návštěvy je třeba považovat za podporu místního partnera Evropské federace novinářů, Sdružení chorvatských novinářů (HND).

Delegace vypracuje podrobnou zprávu do konce února 2018.

Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků (ECPMF) sdružuje organizace novinářů, vydavatelství, akademické instituce, odborové organizace a odborníky na mediální právo, aby dosáhly uplatňování Evropské charty svobody tisku v celé Evropě. Společnost byla založena v roce 2015 a má být zaregistrována jako evropská družstevní společnost se sídlem v Lipsku se členy / partnery / podporovateli v 16 zemích. ECPMF poskytuje zprávy, analýzy a nástroje týkající se svobody sdělovacích prostředků, koordinuje činnost svých členských organizací a pomáhá jednotlivým novinářům v ohrožení, například prostřednictvím programu pobytů a peticí.

zdroj: zpráva ECPMF