8. 11. 2016

„Moji vrazi jsou stále na svobodě“ – kampaň v boji za spravedlnost pro zavražděné žurnalisty

Druhý listopad je dnem, kdy si připomínáme Mezinárodní den #KONCE beztrestnosti za zločiny spáchané proti novinářům. Zatímco počet zemí, které reagovaly na žádost UNESCO o informace o soudních procesech v případech zabitých novinářů, stále stoupá, zpráva také odhalila, že se společnost při potrestání těchto zvěrstev ocitla z globálního hlediska na mrtvém bodě.

UNESCO ze shromážděných dat za rok 2016 poukázalo ve svých zprávách o „Bezpečnosti novinářů“ a „Nebezpečí beztrestnosti“ na skutečnost, že beztrestnost za zločiny proti novinářům je po celém světě hluboce zakořeněná. UNESCO má informace pouze o 402 případech z 827 zavražděných novinářů, které v posledních deseti letech nahlásili členové z 59 členských států. Mezi těmito 402 případy je pouze 63, které jsou hlášeny jako vyřešené. To znamená, že bylo vyřešeno pouhých 8 % případů zavražděných novinářů.

Pokud se dá říci, že se začíná blýskat na lepší časy, pochází to ze skutečnosti, že téměř 65 % zemí, kde byli novináři v důsledku své práce zavražděni, reagovalo na žádost UNESCA o sledování těchto případů. V předchozí zprávě z roku 2014 odpovědělo pouze 27 % zemí. „I když vidíme jasný nárůst počtu odezev, které se týkají soudního vyšetřování,“ řekla na Světovém editorském fóru Saorla McCabe, programová specialistka v Divizi svobody projevu a rozvoje mediálního, komunikačního a informačního sektoru UNESCO, „procento případů, které byly vyřešeny je velmi nízké, stejně tak, jako tomu bylo v minulých letech.“

Tato zpráva obsahuje čísla z posledních dvou let (2014–2015), která hovoří sama za sebe. V tomto časovém rozmezí bylo zabito celkem 213 novinářů, čímž se celkový počet novinářů zavražděných v uplynulých 10 letech zvýšil na 827. Více než polovina vražd připadá na rok 2015, který se tak stal pro žurnalisty druhým „nejsmrtelnějším“ rokem v celé dekádě. Pokud bychom se zaměřili na místa, kde k těmto vraždám dochází, tak nejvíce z nich se stalo v arabských zemích, kde došlo k 78 úmrtím, což představuje 36,5 % zabitých novinářů v posledních dvou letech. V počtu zavražděných v jednotlivých zemích vede Sýrie se 13 zabitými novináři, následována Irákem s 10 úmrtími a smutné třetí místo vzhledem k útoku na redakci Charlie Hebdo obsadila Francie s 8 zavražděnými žurnalisty.  

V tomto období také došlo k drastickému nárůstu vražd on-line žurnalistů, kdy v roce 2015 přišlo o život 21 z nich, oproti roku 2014, kdy se jednalo o dva případy. Téměř polovina z nich byli syrští blogeři, kteří informovali o místním konfliktu. Téměř 90 % obětí v letech 2014–2015 byli místní reportéři a většina z nich pracovala pro televizi.

Kampaň UNESCO, která je nazvána „My Killers are Still Free“ přináší vizuální a zvuková svědectví přátel a právníků zavražděných novinářů a ukazuje reprezentativní případy smrtelných útoků na novináře, jejich pachatelé zatím unikají trestu. Saorla McCabe také řekla, že sdílení příběhů rodin zavražděných novinářů, představuje způsob, jak šířit povědomí o tom, co by měli zpravodajští odborníci dělat, protože svoboda sdělovacích prostředků je v ohrožení. „Nemůže to ovlivnit všechny země stejně“, řekla McCabe, „ale vzhledem ke smrtelnému nebezpečí, kterým novináři na celém světě při výkonu svého povolání čelí, je to dobrý způsob, jak ukázat solidaritu a upozornit na tato zjištění.“

Zdroj: WAN-IFRA.org