Unie vydavatelů
noviny | časopisy | internet
Domácí stránka  | Aktuality  | Wroclawská konference identifikovala hrozby pro svobodu evropského tisku

13. 7. 2016

Wroclawská konference identifikovala hrozby pro svobodu evropského tisku

Na začátku července uspořádala Evropská asociace časopiseckých médií EMMA ve spolupráci s aliancí* národních evropských a mezinárodních mediálních a novinářských organizací konferenci o svobodě tisku, která se konala v historické budově radnice v polské Wroclawi. Na konferenci s názvem (R)evolution of Europe´s Press se setkalo celkem 80 expertů z řad mediálních odborníků, novinářů, politiků a technologických expertů z celé Evropy s cílem posoudit, jaký mají vliv na svobodu tisku technologické inovace a měnící se politické priority v Evropě.

Celou akci zahájil projev polského poslance Evropského parlamentu Michaela Boniho, který hovořil o rostoucích problémech, kterým čelí svoboda tisku v celé Evropě – od hrozby teroristických útoků, uprchlické krizi, nárůstu populismu jak na levé, tak i pravé straně politického spektra a vlivu digitalizace na tiskový sektor. „Jestliže chceme změnit a zlepšit politiku a překonat populismus, budeme muset vybudovat novou identitu založenou na lokálních, regionálních a národních hodnotách – a otevřenost vůči evropským hodnotám – jestliže chceme vzkřísit demokracii, pak potřebujeme nový model komunikace,“ řekl Boni. „Svoboda tisku společně s aktivní občanskou společností vytváří pozadí pro demokratický stát a demokratickou Evropu.“

„Problém, který dnes vidíme, je pokud jde o roli médií v demokratické společnosti pro politiky a bohužel i občany, staromódní mentalita z totalitních časů,“ řekl Mark Dekan, generální ředitel Ringier Axel Springer při zahájení prvního workshopu, jehož cílem bylo identifikovat měnící se politické priority v Evropě a jejich dopad na svobodu tisku. „Pravdou ale je, že rolí médií v demokratické společnosti je, sloužit lidem, ne politikům – hlavním kritériem zůstává důvěryhodnost.“ Dekan pokračoval o dalších výzvách, převážně v zemích, kde je společnost Axel Springer aktivní, jako Polsko, Slovensko, Maďarsko a Srbsko, zahrnující on-line pirátství, dodržování práv k duševnímu vlastnictví, svévolné rozdělování výdajů na reklamu pocházející ze státních a vládních zdrojů a kvazimonopolní postavení vyhledávačů, kteří vydělávají na „kliknutí“, zatímco my vyplácíme mzdy a hradíme výrobní náklady.“

Jednodenní konference byla rozdělena do dvou interaktivních setkání, kde se účastníci s přednášejícími a komentátory setkávali v menších skupinkách, aby mohli diskutovat o stavu svobody tisku v Evropě ze svých perspektiv a společně rozvíjet představy o tom, jak bojovat proti některým z velkých výzev. Účastníci i přednášející pocházeli z různých prostředí a zúčastnili se i představitelé vydavatelů, jako József Bayer, CEO Ringier Axel Springer Maďarsko; Tamas Botka, CEO  Asolut Media Zrt (Maďarsko); Krzysztof Komar, CEO Motor-Presse Polsko a Erwin Reisch, Prezident & CEO Alfons Gentner Verlag (Německo); redakční pracovníci jako Michal Broniatowski, šéfredaktor Forbes Polsko; Marcin Walter, zástupce šéfredaktora Fakt (Polsko) a Boguslaw Chrabota, šéfredakror Rzeczporpolita Daily News (Polsko); novináři jako Ton van Lierop, Vice-Prezident Journalismfund.eu (Belgie); Holly Watt, investigativní dopisovatelka The Guardian (Velká Británie) a Jean-Paul Marthoz, novinář pro Výbor na ochranu novinářů (Belgie)a politici, jako například poslankyně EP Julia Reda (Strana zelených/Německo)) poslankyně EP Rebecca Harms, také za německou stranu zelených. Konference se zúčastnili také představitelé různých start-upů a technologických platforem, jako Paul Lee, zakladatel Ecuiti (USA) a Alexander Kutela, CEO Onet.pl, který do debaty přinesl jedinečné pohledy na to, jak technologické inovace působí na svobodu tisku.

Daniel Knapp, zakladatel AEMII a ředitel Advertising at IHS Technology při zahájení druhého workshopu vysvětlil, že technologický pokrok dramaticky změnil způsob, jakým spolupracují tisk, reklama a publikum. Zatímco u tradičních médií hrál hlavní roli gatekeeping, což znamená, že média sama měla k publiku přístup a rozhodovala, kdy a jaké informace se k němu dostanou, nástup internetu a vzestup sociálních platforem jako jsou agregátory obsahů a sociální sítě tyto vztahy radikálně transformovaly. Tyto změny se dotkly i obchodních modelů v tiskovém průmyslu.

„Tak jako role vydavatele, jako gatekeepera pomalu mizí, stejně tak pomalu mizí i standardní zdroje financí mezi inzerenty a vydavateli,“ řekl Knapp. „Vydavatelé chtějí tuto skutečnost přehodnotit a říkají, že jejich kontexty mají stále svou hodnotu a přicházejí s novými reklamními modely, počínaje sponzorstvím, přes nativní reklamu, aby tento vztah oživili a rekonstruovali finanční zdroje z nich pocházející. To, co jsme ale dnes ráno slyšeli, vyvolává otázky o redakční nezávislosti a vlivu inzerentů na obsah.“

Zatímco identifikace hrozeb pro svobodu tisku byla prvním krokem účastníků a řečníků této konference, další část strávili společnými diskuzemi, jak tyto problémy řešit. Renata Balogová, šéfredaktorka slovenského SME a členka Výkonné rady Mezinárodního tiskového institutu (IPI) identifikovala zákony o pomluvě a jejich zneužití jako jeden z hlavních problémů, týkajících se převážně střední a východní Evropy. „V mnoha zemích… soudnictví interpretuje stávající zákony způsobem, který zvýhodňuje ty, kteří jsou momentálně u moci,“ řekla Balogová ve svém příspěvku.  „Takže jedno z doporučení, se kterým přicházíme je, že existuje naléhavá potřeba přeformulovat nebo revidovat některé zákony, které se týkají pomluvy nebo ochrany soukromí.“  Tuto výzvu zopakoval i Petr Javůrek, novinář a politický analytik ze slovenské Pravdy, který dodal, že zneužívání zákonů o pomluvě nebo zákonů proti terorismu ohrožují svobodu sdělovacích prostředků v celé Evropě. „Tyto zákony jsou často používány spíše jako nástroje volebního marketingu s vágními formulacemi, bez jasně stanovených definic,“ řekl Javůrek a dodal, že „díky nejasným formulacím může být cokoli, co je vyřčeno, považováno jako podněcování například k terorismu.“ V souhrnu své řeči Balogová řekla, že i mnozí další účastníci cítili, že novináři a novinářská sdružení, zejména ve východní Evropě, neprezentovali své problémy dostatečně hlasitě.

Konference byla pořádána pod záštitou wroclawského starosty Rafala Dutkiewicze a organizována ve spolupráci s Wroclawí – hlavním městem kultury pro rok 2016.

*Tato aliance se skládá z:   Committee to Protect Journalists, the Czech Publishers Association, theEuropean Centre for Press and Media Freedom, the European Journalism Center, the European Federation of Journalists, the European Magazine Media Association, the European Newspaper Publishers' AssociationFIPP – the network for global media, the Future Media Lab.Fondation EurActivGentner VerlagHeise Medien, theHungarian Publishers Association, the International Press InstituteJournalismfund.euMediengruppe Klambt, thePolish Publishers AssociationPRESSCOMReporters Without Borders,Ringier Axel Springer, the Slovak Publishers" Association, the World Association of Newspapers and News Publishers, and Wroclaw 2016: European Capital of Culture.