13. 11. 2015

Svoboda sdělovacích prostředků je nepostradatelná

Na začátku listopadu 2015 se v Berlíně konal summit německých časopiseckých vydavatelů. Jako čestný host se ho zúčastnila i německá kancléřka Angela Merkelová, která před čelnými představiteli německého tiskového průmyslu přednesla své názory k současnému stavu tohoto odvětví, a to nejen v Německu.

Na tomto místě bychom vám chtěli zprostředkovat některé stěžejní myšlenky kancléřčina projevu, které se týkají i situace na českém vydavatelském trhu.

Angela Merkelová ve svém projevu konstatovala, že:

• Digitalizace mění náš svět stejným způsobem, jakým to před mnoha lety udělal tiskařský lis Johannese Gutenberga.
• Vydavatelská činnost je samozřejmě závislá na hospodářských výsledcích a ekonomický úspěch je pro její správné fungování nezbytný. V Německu má kontakt s časopisy 95–97% lidí, proto je otázka rozmanitosti a novinářské nezávislosti naprosto klíčová. Jsou to právě časopisy, které lidem poskytují informace a oni si tak rozšiřují své obzory. Pomáhají lidem v tom, jak být zodpovědnými občany.
• Pro toto všechno je základním předpokladem svoboda tisku, která je neoddělitelnou součástí demokratického státu. V mnoha zemích ale svoboda tisku bohužel schází nebo je přítomna jen na papíře a v extrémních případech jsou novináři pronásledováni, vězněni nebo dokonce zabiti.
• Naše zkušenosti z doby železné opony nám ale říkají, že v dlouhodobém horizontu svobodu slova potlačit nelze a společně s pluralitou jsou pak hodnotou samy o sobě. Toto ale není v rozporu s mým předchozím prohlášením, že žurnalistika musí být i ekonomicky úspěšná. A nemluvím jen o velkých vydavatelích, i mnoho těch menších přispívá k pluralismu a obohacuje mediální prostředí.
• Reklama je klíčovým zdrojem příjmů. Soutěž o ni se ale odehrává nejen mezi vydavateli, ale i mezi provozovateli televizního vysílání a poskytovateli internetu. Na vládní úrovni momentálně přemýšlíme nad vhodným programem, který by zamezil antimonopolnímu postavení některých velkých společností.
• Dalším významným tématem je i ochrana osobních údajů, o níž se jedná už delší dobu na evropské úrovni. Je potřebné mít dostatek svobody, aby bylo možné využít nových informačních možností. Data jsou surovinami 21. století, je ale potřeba si uvědomit, že lidé budou i v budoucnu individuálními subjekty a mají právo na ochranu svého soukromí. Proto je rovnováha mezi svobodou na internetu a bezpečností v současné době hlavním bodem jednotného evropského zákona. Domnívám se, že toto obecné nařízení o ochraně osobních údajů bude poměrně vyrovnané.
• Digitální technologie mění komunikaci zcela mimořádně. Jako fungující stát musíme na tuto skutečnost samozřejmě reagovat. Musíme nabídnout spravedlivé konkurenční příležitosti pro všechny poskytovatele mediálních obsahů. S tím souvisí změna v oblasti sazeb DPH. Proč snížená DPH, která platí pro tištěné tituly, neplatí i pro ty digitální?  Koncept snížení DPH je postaven na ochraně a udržování kulturního dědictví, je potřeba, aby byla cena pro jeho koncového uživatele co nejnižší. Domnívám se ale, že v současné době nemůže být rozhodujícím faktorem, zda bylo vytištěno na papíře nebo zda ho bylo možno shlédnout na nějakém elektronickém zařízení. K tomuto kroku je ale třeba změnit evropské právo, což je vždy poněkud komplikované, protože taková změna musí být jednomyslná.
• Neméně důležitou problematikou je v současnosti autorské právo a právo „být nalezen“. Pozornost uživatele v prostředí internetu je pro téměř všechna média otázkou přežití. Chování uživatelů naznačuje, že poněkud lpí na velkých vyhledávačích. Je potřeba zamezit zneužívání dominantního postavení poskytovatelů vyhledávačů, kteří ho zneužívají umisťováním svých vlastních obsahů na lepší pozice.
• Média nás informují, vzdělávají například v umění nebo v kultuře, provokují i inspirují. Nutí nás přemýšlet. Proto se naše vláda domnívá, že je naší povinností zajistit dobré podmínky pro rozvoj tvůrčích sil kreativních lidí, kteří nám toto vše pravidelně zprostředkovávají.

Zdroj: VDZ.de