Unie vydavatelů
noviny | časopisy | internet
Domácí stránka  | Aktuality  | Evropští vydavatelští magnáti tlačí na Brusel, aby „zatnul tipec“ Googlu

16. 10. 2015

Evropští vydavatelští magnáti tlačí na Brusel, aby „zatnul tipec“ Googlu

Londýn – Vydavatelé, poškození přechodem na digitální média doufají, že brzy dostanou od Bruselu záchranné lano. Skupina mediálních společností v čele s německým Axel Springerem se vyslovily pro reformu evropského autorského práva, které by zajistilo odškodnění v případě reprodukcí úryvků svých článků prostřednictvím vyhledávačů a zpravodajských agregátorů. Hlavním adresátem jejich stížností je společnost Google.

Po měsících intenzivního lobingu jsou vydavatelé přesvědčeni, že Evropská komise (EK) v příštích několika měsících navrhne nová pravidla, která upevní jejich postavení při vyjednávání s americkými internetovými giganty.

V nedávné diskuzi uvedl asistent komisaře pro digitální ekonomiku Güntera Oettingera, že Komise v rámci přepracování politiky evropských autorských práv, má v plánu vydavatelům přiznat příznivější podmínky.

Pokud by prošel návrh vydavatelů, pak by jim společnost Google musela zaplatit za každý úryvek článků na svých agregačních stránkách. Angažovaným společnostem by se tak otevřel nový zdroj příjmů. Další variantou by pak bylo, že Google své evropské agregátory značným způsobem „oseká“. To již nastalo po soudním rozhodnutí ve Španělsku.

„Jsme přesvědčeni, že Komise je ochotná s tímto problémem něco udělat“, řekl výkonný ředitel britské vydavatelské skupiny POLITICO.

Kdo řídí digitální hospodářství?

Jiné zdroje tvrdí, že by si vydavatelé neměli dělat příliš velké naděje. Někteří členové Komise názor, že by média potřebovala silnější ochranu autorských práv, nesdílejí nebo se domnívají, že by stejně nefungovala. Podobná pravidla se nepodařilo nastavit již v Německu nebo ve Španělsku. Dále se vedou také bouřlivé diskuze hlasitých zastánců svobody projevu a aktivistů za otevřený internet, kteří tvrdí, že se vydavatelé snaží prosazovat starý obchodní model, který hledí pouze na jejich zájmy, a který může způsobit omezení volného toku informací.

Komise uvedla, že se snaží si udržet otevřenou mysl. Natalie Vandystandt, mluvčí jednotného digitálního trhu řekla: „ Různá řešení, která se týkají zpravodajských agregátorů, jak z pohledu legislativy, tak i z pohledu trhu jsou testována na národních úrovních. A komise je podrobně prozkoumá.“ Dále dodala: „V této fázi jsme ještě nezaujali konečný postoj k tomu, zda je legislativní zásah na úrovni EU nezbytný. Komisař Oettinger je otevřen různým možnostem a hledá různá řešení, aby na jednu stranu usnadnil přístup k obsahu, ale zároveň zajistil spravedlivou odměnu pro autory.“

Tisk krvácí

Tento boj „kdo z koho“ je součástí snah společnosti Axel Springer, jak podpořit hodnotu digitální žurnalistiky vzhledem tomu, že tradiční model podnikání je na ústupu. Vlastník Bildu a Weltu učinil minulý měsíc akvizici v hodnotě 343 miliónů dolarů při koupi Business Insideru. (Je také spolumajitelem evropské skupiny POLITICO). Ta také bojuje proti poskytovatelům softwaru pro blokování reklamy, dále představila svůj vlastní internetový agregátor zpravodajství, u kterého se zavázala platit autorské poplatky.

Boj mezi novinovými vydavateli a společností Google je součástí širší evropské debaty o kontrole nad digitální ekonomikou. Političtí tvůrci se zmítají mezi hrstkou stále mocnějších, skvěle financovaných a expanzivních amerických gigantů vč. Google, Facebooku, Apple a Uberu, které zavedené evropské společnosti velmi znervózňují a podrývají jejich pozici. Novinám, které měly kdysi velké zisky a obrovský politický i společenský vliv stále klesají jak inzertní příjmy, tak i prodaný náklad. Většina z nich se snažila tyto ztráty kompenzovat přesunem na on-line, tam ale čelí obrovské konkurenci a tvrdé ekonomice.

Vydavatelé však dodnes nesou riziko a náklady na výrobu originální žurnalistiky, ale stěžují si, že valnou část této hodnoty v prostředí on-line ředí právě společnosti jako je Google. Chtějí tedy spravedlivější právní rámec, v němž bude jejich práce kompenzována, stejně jako je tomu u výkonných umělců, filmových producentů nebo vysílatelů.

A v čem je háček? I když si myslí, že je tento obchod nespravedlivý, tak se na Google spoléhají při řízení značného množství webového provozu na svých stránkách. A málokdo z nich si na internetového giganta troufne.

Oettingerovo soucitné ucho

Axel Springer je v otázce rostoucí síly Googlu velmi přímočarý. Generální ředitel společnosti Mathiar Dopfner se ve svém vyjádření publikovaném v loňském roce ve Frankfurter Allegmeine Zeitungen přiznal, že se Googlu jednoduše bojí. Podobně se vyjádřil i Robert Thompson, výkonný ředitel News Corp, která vydává The Wall Street Journal, Timesy a The Sun. Ten v dopise adresovaném komisaři pro hospodářskou soutěž Manuelu Almuniovi napsal, že „Google je hlavním viníkem poklesu vydavatelského průmyslu“. Thompson také uvedl: „Prakticky každé evropské noviny jsou uprostřed převratu, některé jistě do pěti let zaniknou, ať už z důvodu chybné strategie nebo nedostatku kvalitního vedení, především ale proto, že hodnota jejich obsahů bude komodifikována  společností Google.“ Zdá se, že komisař Oettinger na tyto argumenty slyší. V říjnu loňského roku před nástupem do své funkce řekl německým novinám Handelsblatt: „Pokud si Google bere duševní vlastnictví EU a využívá ho, EU může tento majetek bránit a Google za něj zaplatí.“

Zástupci vydavatelského odvětví v posledních měsících v Bruselu velmi tvrdě lobují, někteří vydavatelé jsou ale skeptičtí vzhledem k tomu, že pokusy vybírat od Googlu poplatky již v některých státech selhaly.

Google chce být přátelský

Poté, co byla v roce 2013 v Německu schválena novela autorského zákona, dal Google vydavatelům na vybranou: buď bude i nadále používat bezplatně jejich články nebo bude zobrazovat pouze zkrácené odkazy ve svém vyhledávači. To vydavatelé ze strachu o příjmy z reklamy odmítli. V Německu i nadále pokračují soudní spory. Podobně dopadli i Španělští vydavatelé, jak jsme již dříve informovali.

Zdroj: capitalnewyork.com