14. 10. 2015
Vliv zvýšené DPH na vydavatelský průmysl
V návaznosti na zprávu, že se vláda rozhodla nepodpořit poslanecký návrh snížení DPH pro noviny a časopisy na 10 %, bychom chtěli vyvrátit některé z argumentů, které ve svém stanovisku uvedla. Vydavatelé usilují o prosazení co nejnižší DPH na své produkty, které pomáhají udržovat vzdělanost a informují o dění ve společnosti již řadu let. Po snížení sazby nevolají s cílem snížit cenu periodik, bojují o udržení se na trhu, o jeho pestrost, o možnost přinášet kvalitní a ověřené zpravodajství, tvořené objektivními a vzdělanými žurnalisty.
Snížení sazby DPH by podle odhadu přineslo vydavatelům prostředky ve výši cca 450 milionů korun, což by jim umožnilo investovat do kvality obsahu, ale zároveň se také vyrovnat s technologickými změnami při jejich distribuci. V tomto materiálu předkládáme souhrn negativních vlivů jedné z nejvyšších DPH v EU na český vydavatelský průmysl, které toto odvětví v posledních sedmi letech postihly.
V průběhu posledních osmi let se DPH na noviny a časopisy zvýšila 3x, a to na dnešní 15% úroveň. Co to znamenalo pro vydavatelský sektor?
Bylo by neobjektivní tvrdit, že za významný hospodářský propad, může pouze zvýšení DPH. Příčinou je mimo jiné i hospodářská krize a postupující digitalizace oboru, ty ale postihly všechny evropské trhy, takže na tvrzení, že za výraznějším propadem v ČR stojí jedna z nejvyšších DPH v EU, bude jistě něco pravdy. V mnoha zemích, které mají DPH na periodika do 10 %, jsou propady mnohem menší, například v sousedním Maďarsku se jedná o 32% pokles, v ČR pak 45 %.
V roce 2007 se odborníci zamýšleli nad otázkou, zda se periodika po zvýšení cen v návaznosti na zvýšenou DPH nestanou příliš drahou komoditou. Čísla hovoří jasně. Mezi lety 2008–2014 došlo u českých deníků k přibližně 45% poklesu prodaného nákladu, u čtenosti je ale pokles jen necelých 34 %. To znamená, že stoupá počet lidí, kteří si noviny nekoupí, ale počkají si, až se k nim dostanou z druhé ruky. Předpokládaný trend rozevírání nůžek mezi prodaným nákladem a čteností, se tedy naplnil.
Další hrozbou, které se vydavatelé před lety obávali, byl krach řady periodik. Od roku 2008, se to týká více než 1 400 titulů, převážně časopiseckého typu. Alarmující je zejména složení této skupiny – 25 % tituly pro děti a mládež, 22 % pro omezené publikum a 10 % odborných titulů. Důsledkem je pak postupující bulvarizace médií. Neměl by stát nějakým způsobem periodika pro tyto znevýhodněné skupiny podpořit, například snížením DPH? V Evropě je to běžné.
Dalším jevem, který tento obor postihl, je velký úbytek pracovních míst. V posledních osmi letech vydavatelé propustili přes 3 000 zaměstnanců. Dalších více než 5 000 muselo odejít ze svých pracovních míst v přidružených oborech, jako jsou polygrafie, distribuce nebo výroba papíru. A i tento negativní trend bude bohužel i nadále pokračovat.
Jedním z hlavních argumentů vlády pro nepřijetí tohoto návrhu je skutečnost, že viníkem poklesu ve vydavatelském odvětví není DPH, ale nástup nových médií. Co jsou ale nová média? V mnoha případech na webových stránkách českých deníků i časopisů nalezneme překlopený obsah z jejich tištěných verzí. Není žádným tajemstvím, že prostředí on-linu není pro vydavatele příliš výdělečné, ti na na trhu čelí obrovské konkurenci a ekonomický propad oboru stále pokračuje. Pokud stát nebude podporovat tisk, ten bude stále upadat, nebude si moci platit kvalitní novináře, kdo tedy bude psát? Blogeři? PR oddělení politických stran nebo velkých konglomerátů?
Apelujeme tedy na vládu ČR, aby zvážila svůj dosavadní postoj a snížila daňové zatížení vydavatelského oboru prostřednictvím snížení sazby DPH z 15 na 10 %, jako v případě knih, kde se postupně pozitivní efekt nižší sazby projevuje.
Tisková zpráva Unie vydavatelů