Unie vydavatelů
noviny | časopisy | internet
Domácí stránka  | Aktuality  | Noviny umožňují periferní vidění

16. 7. 2015

Noviny umožňují periferní vidění

Má nějaký dopad na vstřebávání, pochopení a zapamatování si informací čtení tištěné nebo on-line verze novin? Zde jsme pro vás k tomuto tématu shromáždili pár nových poznatků.

On-line změnil vydavatelský průmysl – můžete se ponořit a zase vynořit, přeskakovat mezi reportáží nebo sloupkem, probírat se videoodkazy, pátrat na Googlu nebo konzultovat s Wikipedií. Pro zaneprázdněné lidi, což jsme my všichni, je to velmi pohodlné.

Tento týden napsal publicista a dopisovatel redakce Financial Times Michael Skapiner článek s názvem „Ti, kteří míří na vrchol, si tisk přidají do svého on-line čtení“, který nabízí zajímavý a osobní pohled na digitální čtenáře, kteří žijí on-line, ale kteří si pro otevření své mysli čas od času přečtou noviny i v jejich tištěné podobě.

Studií, které zkoumají rozdíl mezi čtením obsahu na obrazovce nebo na papíru je mnoho. Některé říkají, že rozdíl v porozumění a zapamatování si je malý, jiné studie zase tvrdí, že čtenáři z obrazovek vykazují nižší stupeň porozumění i zapamatování si textu.

Pokud se zaměříme spíše na vnímání reklamy, než na čtenářský zážitek, tak podle nedávné britské studie je u tisku i tabletu stejná úroveň angažovanosti a zapamatovatelnosti, což ukazuje spíše na řízené chování než na rozdíly vyplývající z typu platformy.

Výzkumný projekt, který byl zaměřen na The Times, ukázal, že zatímco v tom, jak lidé čtou noviny na různých platformách, jsou drobné fyzické rozdíly, rozdíl ve způsobu, jakým čtenáři informace zpracovávají a co z nich získávají je již markantnější. Podle této studie tablety generují okamžitou vizuální pozornost, zatímco tisk nevyvolává takové okamžité reakce, ale přináší silnější úroveň čtenářského prožitku.

Nicméně, obě platformy poskytují stejnou úroveň kódování paměti, jak z hlediska jejích detailů (levá hemisféra), tak z hlediska celkové paměti (pravá hemisféra). Navíc studie zjistila, že pozice inzerce ať už vpravo či vlevo neměla žádný vliv na hladinu pozornosti.

Abba Newbery, ředitel strategie reklamy News UK Commercial k tomu řekl: „Výzkum zpochybnil obecné přesvědčení, že se lidé na základě toho, na které platformě konzumují mediální obsah, chovají jinak.“

Newsworks nedávno provedla ve spolupráci s UCL a PHD studii na téma „síla dotyku“, ve které bylo zjištěno, že fyzický dotek při čtení novin nebo na tabletu má vliv na to, co absorbujete a jak se při tom cítíte. Projekt pod názvem „Touching is believing“ naznačil, že mezi čtenářem a obsahem existuje nepřeberné množství vzájemných vztahů.

Skapiner konstatoval, že toto celkově odpovídá jeho zkušenosti i přesto, že se domnívá, že čtení zpráv je jiné: „Když jsem použil aplikaci, četl jsem pouze to, co mě zaujalo. Když jsem četl tištěné noviny tak jsem zjistil, že jsem četl i věci, které mě na první pohled nezaujaly. Ostatní hovořili o štěstí tisku, ale já si myslím, že je v tom více. Čtení zpráv z mobilního telefonu, což je momentálně nejrychleji rostoucí forma digitálního čtení je užitečné, ale přeci jen poněkud jednodušší a úžeji zaměřené, než tisk. Noviny vám nabízí periferní vidění. Při jejich čtení je vysoká pravděpodobnost, že narazíte na nečekané informace, které si spojíte s jinou věcí, kterou jste četl již dříve.“

Článek Michaela Skapinera se také zmiňuje o skutečnosti, že lidé, kteří čtou tištěné noviny, mají vyšší vzdělání a více vydělávají. Skapiner řekl, že se nejedná o případ buď/anebo, ale že „tu a tam potkám dvacetiletého skalního vyznavače on-linu, který si občas ty tištěné noviny také přečte. U takového člověka pak předpokládám velkou budoucnost“.

Zdroj: www.newsworks.org.uk; autorka Liz Jaques