17. 12. 2014

Věci, které potřebujete vědět o nových žurnalistických praktikách

V pondělí 8. prosince se v Paříži na francouzské univerzitě Sciences Po, konala konference na téma „Nové praktiky v žurnalistické praxi 2014“. Tato konference se zaměřila především na to, jakým způsobem formují žurnalistickou praxi algoritmy, roboti a ochrana osobních údajů.

Používání algoritmů v žurnalistice

Kelly McBride, viceprezidentka akademických programů fakulty Poynter na Floridě a Nicholas Diakopoulos, profesor Marylandské univerzity varovali před tím, že všechny možné algoritmy jsou neobjektivní. Měly by novinářům pomoci se zpracováním informace tak, aby byl tento proces rychlejší a méně náročný. Sbírají informace a prostřednictvím agregátu jim dávají smysl. Mají tedy potenciál ovlivnit nejen samotného žurnalistu, ale i právní a demokratické systémy i svobodu informací.

Jak se vypořádat s ochranou osobních údajů v digitálním věku

Jak moc bychom měli být paranoidní? Velké společnosti, jako jsou Google nebo Facebook se řídí americkými zákony, ty pak mohou mít vliv na to, jaké informace mohou být zveřejněny. Náměstkyně ředitele společnosti Tow Center Susan McGregor zde uvedla příklad novináře z New York Times Jamese Risena, který je nucen prozradit svůj zdroj informací, jinak mu hrozí uvěznění. Varovala též před potenciálními bezpečnostními riziky s používáním mobilních telefonů, které nejsou schopné ochránit soukromé informace jednotlivce a mohou být i použity jako sledovací zařízení. Novináři se potřebují vzdělávat, kooperovat, inovovat, aby zvládli sdílet své informace na webech se svými čtenáři, uvedla McGregor a zdůraznila potřebu široké diskuze o způsobu nakládání s informacemi. Mediální organizace by se měly ptát, jak informace ukládat, jak si mohou novináři dělat poznámky, a zda a jak jsou tyto informace sdíleny. Služba Cloud je v mnoha aspektech zranitelná a není možné ji považovat za soukromou.

Novináři potřebují pracovat se svými zdroji a musí je také chránit. McGregor navrhla šifrování mobilních a počítačových zařízení a zeptala se, zda je nutné informace sdílet pomocí e-mailu. Jejím hlavním poselstvím bylo „Nebuď paranoidní, ale buď připraven!“ Poukázala na to, že styl práce novinářů se v posledních 20 letech dramaticky změnil a ti musí se neustále učit novým věcem.  Problematika bezpečnosti se ale musí řešit na úrovni celého odvětví a jednotlivé organizace by měly chránit své novináře, aby oni mohli chránit své informace a zdroje.

Jak řídit redakci v digitální sféře?

Digitální noviny Quartz za sebou mají složitou cestu, která začala v roce 2012 v malém bytě v Soho, řekla editorka speciálních operací Lauren Brown. Představila strategii tohoto nového on-line deníku. Jeho tvůrci jsou přesvědčeni, že titulek by měl být jako tweet, měl by obsahovat to nejzajímavější z příběhu. Sociální média hrají v naší práci velmi významnou roli, 60 – 70 % našeho obsahu pochází z jejich zdrojů. Quartz klade silný důraz na sdílení svého obsahu a věří, že je důležité, aby se od tradičních médií odlišovali. Čtenáři chtějí stručnost, chtějí příběhy, které nemají více než 500 slov. Jde o to, být pohotový a dobře sledovat, co funguje, řekla Lauren Brown.

Šéfredaktor digitální sekce Frankfuter Allgemenie Zeitung (FAZ) Mathias Müller von Blumencron také nechal účastníky konference nahlédnout pod pokličku transformace tohoto německého deníku na digitální platformu: z fotografů se stali videožurnalisté, zpravodajský cyklus je nyní 24 hodin denně a pokusili jsme se získat novináře i na Twitteru. Řekl, že FAZ přebudovala své mobilní webové stránky a vytvořila aplikaci, která do té doby neexistovala. Následkem toho se návštěvnost zdvojnásobila. „Nemáme strach z budoucnosti, nemáme strach z neúspěchu. Děláme věci, které před námi ještě nikdo nedělal, a pokud to funguje, tak je to skvělé“, řekl Müller.

Školení etiky pro novináře

Etickým dilematům novináři čelí denně, ne každý ale prošel školením etiky. Samanta Grant, ředitelka produkční agentury Gush Production zde představila svou on-line hru „Rozhodnutí pod tlakem“, ve které hráči – novináři pracují ve fiktivním městě, musí hledat příběhy, sledovat tipy, denně vytvářet zpravodajství a přitom čelit různým etickým problémům. Grant řekla, že tato hra byla  předvojovým projektem k jejímu dokumentu „Křehká důvěra“, který vypráví o nechvalně známé plagiátorce Jayson Blair z The New York Times.

Hráčům jsou pokládány kontroverzní otázky, jako například zda si zdroj zaplatili, jestli zveřejnili upravené fotografie nebo zda si ověřili fakta. Pokud je hra zábavná, je zábavné i školení. Je zde hodnocena přesnost, hloubka zpracování i etika práce. Je důležité, aby novináři pochopili, že etické chování je dnes jedním z důležitých aspektů tohoto povolání, řekla Samanta Grant.

Zdroj:  WAN-IFRA